|
koukám, že mám v kapse nějaký drobný. Napiješ se se mnou, Saunku ?“
“Ne, děkuju,“ řek jsem. “Mámě bude vrtat hlavou, kde je mně
konec. Budou ještě nějaké potíže, pane Armbruster?“
“Možná,“ řek. “Ale teď nějakou dobu ne. Koukej, tamhle vedou
starýho Gandyho do lapáku. Asi kvůli jeho vlastní vochraně. To se
musí voslavit, Saunku. Nebudeš přeci... Saunku, kdo seš?“
Ale já jsem se udělal neviditelnej.
Jo, tak to by tak bylo všechno. Nic mě nesvědilo a tak jsem
vodlít domů, a pomáhal z vodního kola dostat elektriku. Po nějakým
čase povodeň ustoupila, ale měli jsme i potom stále přívod vody po-
tokem, když jsem vyspravil ten horní tok. Usadili jsme se ke klid-
nýmu životu, kterej my Hogbeni tak rádi. Je to tak pro nás nej-
jistější.
Děda řek, že to byla hotová potopa. Prej mu připomněla vypravo-
vánky jeho vlastního dědy. Něco v tom smyslu, že když byl dědův
děda naživu, měli už atomový pece a moc jinejch věcí a hezky brzo
se jim to vymklo z rukou a pak přišle vopravdická potopa. Dědův
dědeček musel rychle prásknout do bot. Vod těch časů až dodnes vo
tý zemi nebylo nic slyšet a tak si myslím, že se všicky v tý Atlan-
tidě utopili. Ale stejně to byli zatracený cizinci.
Pan Gandy šel do lapáku. Jaktěživ nikdy nevykoumal, proč se ke
všemu takhle přiznal. Možná, že se v něm hnulo svědomí. Nemyslím,
že bych v tom měl prsty já. Nejmi to pravděpodobný. Ale přeci jen...
Vzpomínáte si na ten trik, co mi vokázal fotr? Jakože umí udělat
v prostoru zkrat a napumpovat žitnou ze svý krve do mý? No a já
jsem ten trik vyzkusil sám, když mě to lechtá ní votrávilo a nemohl
jsem se podrbat. Ten prevít, co do mě nandali, mě totiž strašně
svrběl, No tak jsem drobátko stočil prostor a napumpoval ho rovnou
panu Gandymu do krve, jak tam stál na schodišti u soudu. Pak mě
to přestalo svrbět, ale pana Gandyho to zaručeně svrbělo pořádně.
Patřilo mu to.
Tak si myslím, jestli jsem mu náhodou tím svrběním nevotevřel
hubu?
překlad V. Kajdoš
Mona 1979
- 24 -
|