13

domu - Crrrrrr – cink!, a teď tady, teď tam, všude!
Došel za roh. Telefon! Spěchal dál. Další roh. Další telefon! 
-No dobře, dobře, vykřikl vyčerpaně. -Už jdu!
-Ahoj Bartone.
-Co zas chceš?
-Jsem osamocený. Žiju, jen když mluvím. Tak musím mluvit. Ne-
můžeš mě umlčet.
-Nech mě na pokoji, řekl stařec s hrůzou.
-Tady je Barton, dvacet čtyři let. O dalších pár let víc. Če-
kám. Trochu osamělejší. Četl jsem Válku a mír, pil sherry a 
v restauracích jsem si sám dělal číšníka, kuchaře i konferen-
ciéra. A dneska budou v Tivoli dávat film, kde hraju hlavní 
roli. Emil Barton, velká hvězda filmu Marná lásky snaha, hra-
ju všechny role, dokonce některé s dvojníkem, se mnou!
-Přestaň volat! Starcovy oči planuty zuřivostí. -Nebo tě za-
biju!
-Zabít mě nemůžeš. Musel bys mě napřed najít!
-Taky že tě najdu! Sípání.
-Zapomněls, kam jsi mě poschovával. Jsem všude na Marsu, ve 
skříních, v domech, ve vedení, ve věžích, pod zemí! Pokračuj,
zkus to! Jak tomu říkat? Televražda? Sebevražda? Žárlíš pros-
tě‚ žárlíš na mě, čtyřiadvacetiletého, s jasnýma očima, sil-
ného, mladého, mladého, mladého? Dobře, staroušku, bude vál-
ka! Mezi námi. Mezi mnou! Celý regiment, od dvaceti do šede-
sáti, proti tobě - tomu skutečnému. Tak do toho, vyhlaš tu 
válku!
-Zabíju tě! zakřičel Barton.
Klid. A ticho.
Zabiju! Se zaječením vyhodit telefon z okna.
V půlnočním chladu prastarý automobil projížděl hluboké údo-
lí. U Bartonových nohou na podlaze ležely revolvery, pušky a 
dynamit. V unavených kostech cítil auto vibrovat.
Najdu si je, přemýšlel. Najdu a vyřídím, všechny!
Zastavil. Pod dvojicí ubývajících měsíců leželo podivně měs-
to. Ani vánek. V prochladlých rukou držel pušku. Rozhlížel 
se po stožárech, věžích, domech. Kde? Kde se skrývá hlas to-
hoto města? Tahle věž? Nebo tamhleta? Divoce sem a tam obra-
cel hlavu. Tolik let. Tak dlouho pryč. Musí to být tahle věž. 
Je si jistý? Nebo je to ten transformátor v polovině tamhleté 
věže?
Zvedl pušku.
Věž roztříštil jedinou kulkou.
Všechny do posledního, pomyslet si. Všechny věže v tomto měs-
tě musím rozstřílet. Zapomněl jsem. Noc dlouhá doba.
Auto se šinulo mlčící ulicí.
Crrrrrr – cink!
Podíval se na opuštěnou samoobsluhu.
Crrrrrr - cink!
Vešel s pistolí v ruce.
Cvak.
-Haló, Barton? Jenom upozornění. Nesnaž se rozbít všechny vě-
že, nebo vyhazovat věci do vzduchu. To by sis podříznul větev. 
Přemýšlej o tom...
Cvak.
Pomalu vyšel a kráčet ulicí a naslouchal šumění telefonních