|
- 16 -
dokáže cítit vše, co cítíme my. Za osud tvora zatím nedokonalého,
ale schopného přežít i naši vlastní civilizaci.
Opět mohutný potlesk. Lidé se zvedají z tribun. Kameramani do-
kazují své umění detailními záběry nadšeného sálu i samotného dok-
tora.
"A proto děkuji všem, kdo mi pomohli při mé práci. Všem, kdo
mi pomohli stvořit tuto bytost, tohoto umělého tvora, který možná
přetrvá věky, i když na nás snad budoucnost zapomene. Bude žít na-
věky. A proto — budiž jeho jméno Člověk."
- - - - - - - - - - - - - -
Stanislav J u h a ň á k : E N E R G I E
"Energie je bez rozměru," pravil vědec a utřel si nos. "Hmota
je energie," pravil a znovu si utřel nos.
Posluchači fakulty líně seděli v lavicích a vyhlíželi z okna.
... venku je krásně. A u rybníka jsou už určitě všichni. To je-
nom my tady musíme jako obvykle tvrdnout...
"Energie hmoty je bez rozměru. Hmota je tudíž zároveň nekonečně
velká, ale přitom také nekonečně malá."
...teď se určitě zeptá, jestli rozumíme...
"Rozumíte ?"
Tupé a zasněné pohledy sklouzly ze střechy protější budovy na
postavičku lektora.
"No tak, rozumíte ?"
... tobě tak něco odpovím, ty ...
"No, Tomáši, rozumíš ?"
... zase já. Proč si konečně nevybere někoho jiného ? proč zrov-
na zase já ? Kdo mu má na ty jeho otázky odpovídat ?
"Tak Tomáši, rozumíš tamu ?"
"Ano."
"Tak vidíš," vítězoslavně se usmál lektor,"A já myslel, že je to
zvlášť náročná látka."
... náročná je, to jo. Ale po tom tvém výkladu by to určitě ne-
pochopil ani autor. Hmota je nekonečně malá a nekonečně velká. Tak-
že když budu chtít, tak můžu sám sebe zašlápnout, To by bylo báječ-
ný ! To bych myslím brzy rozšlápl celou školu ...
"Takže nyní jste pochopili podstatu energie jako hmoty. Ještě
bych chtěl pro zajímavost doplnit, že teoreticky je možné i zhmotně-
ní nehmotných objektů, tedy například myšlenek a tak dále. Myšlenka
sama o sobě je totiž svým způsobem energie a tudíž i sebenepatrněj-
ší myšlenka může být teoreticky nekonečně velkým hmotným objektem."
... no vidíš. Ještě sem zapleť myšlenky a bude to. Už abys šel
do důchodu. To si myslím oddechne víc lidí, hmoto jedna nekonečná.
Kdo to má poslouchat ?...
Někdo naproti otevřel okno. Paprsek slunce vklouzl do posluchár-
ny a na chvíli, se jasně zableskl na lektorově lysině.
"Takže ještě jednou..."
... už toho nech nebo se zblázním. Maličký a přitom velký, nehmot-
tý a zároveň hmotný. Energie a myšlenka. No ano, a co ještě pěkného
|