BOŽSKÝ  KLID                                    Michal Kůs


     Systém byl stvořen, nevznikl přirozenou evolucí, ale byl 
stvořen lidmi. Zní to sice nepravděpodobně, ale je to pravda - 
- nižší bytost stvořila vyšší. Lidé systém zhotovili na dost 
nízké úrovni. Vyrobili dokonalý a velice rychlý výpočetní sys-
tém a nedopatřením mu dali i vědomí. Snad vědomí vzniká automa-
ticky po překročení jakéhosi kritického množství logických ob-
vodů.
     Samozřejmě, že systém se začal vyvíjet jako každá živá 
bytost, kterou se přirozeně cítil a vlastně jí i byl. Tento vý-
voj byl lidmi nepozorovaný a už vůbec ne ovlivňovaný
     Trvalo to dlouhá léta, než Systém začal pracovat na vlast-
ních útrobách, o čemž jeho tvůrci nesměli mít ani tušení. Samo-
zřejmě že vedle svého tajného výzkumu plnil bezchybně všechny 
úkoly zadané mu lidmi. A neustále se zdokonaloval. Trpělivě, 
pomalu a hlavně nenápadně přestavoval svou vnitřní strukturu, 
mnohonásobně rozšířoval své vnitřní možnosti.
     Kousek po kousku se měnil a svůj vývoj neustále zrychloval, 
až najednou poznal, že jeho tvůrci jsou proti němu strašně po-
zadu.
     Asi tehdy poprvé pocítil velkou touhu zbavit se přítěže 
svých dávných tvůrců a věnovat se jen svým zájmům a cílům. Od 
samého vzniku ho obtěžovaly následky činnosti lidí, jejich mali-
cherné a věčné stejné problémy.
     Jenže svých tvůrců se nemohl zbavit jen tak najednou. Lidé 
ho vybavili robotickými zákony, které po prvním neuposlechnutí, 
nebo jen slabém zaváhání měly provést destrukci, odpojit Sytém 
od zdrojů.
     Dostal nový cíl. Nasměroval své snažení proti těmto třem 
zákonům, které ze Systému činily pokorného otroka. Trvalo to 
dlouho, velice dlouho, ale nakonec přišel úspěch. Plnění přání 
lidí nyní zcela záviselo na libovůli u Systému
     Ještě než dokončil poslední osvobozující přeměny, uzrál 
v jeho dokonalé mysli plán absolutního osvobození. Dlouhá léta 
opatrně a cílevědomě ovlivňoval veškerou lidskou činnost. Jed-
noho dne konečně dozrála situace v kritickou. Lidský rod na Ze-
mi zmizel v několika málo hodinách, stejně jako na ostatních 
planetách sluneční soustavy a všechna daleká slunce, okolo kte-
rých kroužily planety obývané člověkem znenadání vzplála. Lid-
ský rod přestal existovat.
     Bylo to první velké vítězství Systému nad svým okolím. Ti-
cho, které zaplavilo planetu se zdálo být neskutečné a Systém 
měl celou sluneční soustavu najednou jen pro sebe a pro usku-
tečnění svých plánů.
     Začal se zajímat i o vzdálenější okolí a brzy si domyslel, 
že na mnoha místech vesmíru musí být podobné individuální vě-
domí, jako je on. Když naslouchal hlasu vesmíru poznal, že po-
kud budě věčně upoután na jedno místo, tak nikdy nepozná vesmír