Arthur Charles Clarke, narozený 16.12. 
1917 v Mineheadu v Anglii, patří k těm auto-
rům vědeckofantastické literatury, které k 
spisovatelské dráze přivedla jejich původní 
profese. Vystudoval matematiku a fyziku na 
Londýnské universitě, za války sloužil jako 
instruktor u prvé britské pozemní naváděcí 
radarové stanice. Po absolutoriu v roce 1948 
dva roky redigoval londýnské "Physics Abtra-
cts" a získal tak řadu poznatků o nejnověj-
ších vědeckých objevech. V roce 1951 vydává 
svůj první vědeckofantastický román Prelude 
to Space /Předehra ke kosmu/.
Patrně nejznámějším Clarkovým dílem je román 2001: Vesmírná odyssea 
/2001: A Space Odyssey (1968)/. Byla napsána na podkladě scénáře stejnojmen-
ného filmu, který vznikl z autorovy spolupráce se známým režisérem Stanleyem 
Kubrickem. Jako základ pro tento scénář posloužila povídka Hlídka /The Senti-
nel (1951)/. Námětem románu je cesta rakety, která vzlétá na samém prahu 21. 
století ze Země a vydává se k Saturnu s velkolepým posláním, jímž je pověřena 
pětičlenná posádka a HAL 9000, nejdokonalejší počítač třetí generace. Cesta 
se však náhle změní v napínavé drama. Filmu byl roku 1969 v St. Louis udělen 
Hugo. Na toto dílo bezprostředně navazuje další kniha, The Lost Worlds of 
2001 /Ztracené světy 2001 (1972)/, která přináší zajímavý pohled do autorova 
myšlenkového soukromí. Čtenář, předpokládá se, že přiměřeně zainteresovaný a 
seznámený s filmovou i literární verzí Vesmírné odyssey, má jednak možnost 
posoudit vývoj myšlenky od prapůvodní krátké povídky až k výsledné formě — a 
dále za ni. Jedná se vlastně o souhrn nepoužitých, ale přesto detailně pro-
pracovaných epizod — zčásti fabulačních variant, zčásti nepřijatých dějových 
odboček. V roce 1974 obdržel Clarke dalšího Huga za svůj román Randezvous 
with RAMA /Setkání s Ramou (1974)/. Sluneční soustavou prolétne jakási cizí 
mikroplaneta, a aniž naváže s lidstvem kontakt, opět zmizí. A 1idtvo? Není 
omráčeno, zdeptáno ani obohaceno tímto setkáním s nepozemským životem, ale 
cítí se uraženo. Jedním z posledních autorových románů jsou Rajské fontány 
/The Fountains of Paradise (1979)/. Ve 22.století zde řeší inženýr Morgan 
palčivý technický problém: jak se při stále vzrůstajícím kosmickém provozu 
zbavit nákladné a ovzduší zamořující raketové dopravy. Teprve vyspělá techno-
logie dovolí realizovat pradávný nápad sovětského vědce z šedesátých let 20. 
století — kosmický výtah. Realizace projektu však staví před konstruktéra 
problémy nejen technického rázu. Řevnivost a lidská závist ani v této vzdále-
né budoucnosti nemizí, člověk je jako kdykoli předtím nedůvěřivý k pokroku a 
lpí na svých starých jistotách.
     Z dalších Clarkových románů si můžeme připomenout alespoň některé: The 
Sands of Mars /Písky Marsu (1952)/, Earth light /Země svítí (1955)/, The City 
and the Stars /Město a hvězdy (1956)/, Dolphin Island /Ostrov delfínů (1963)/. 
Vydal také celou řadu souborů vědeckofantastických povídek.
     K jeho dílu musíme připočíst také na tři desítky popularizačních knih. 
Jako popularizátor vědy a techniky je častým hostem v přednáškových sálech, 
v rozhlasových i televizních studiích v Británii i USA: komentoval např. pře-
nos z přistání amerických kosmonautů na Měsíci. Je také Členem Královské 
astronomické společnosti.
     Z jeho tvorby u nás vyšlo:
     Oceánem hvězd; 1962 /Across a Sea of Stars; 1959/
     Měsíční prach; 1965 /A Fall of Moondust; 1961/
     2001: Vesmírná odyssea; 1971 /2001: A Space Odyssey; 1968/
     Rajské fontány; 1982 /The Fountains of Paradise; 1979/
     Zpráva o třetí planetě; 1982 /výbor ze sbírek The Nine Billion Names of 
                    God — Devět miliard božích jmen; 1974 a The Wind from the 
                    Sun — Ze Slunce zrození; 1976/