Jiří Kolafa: TŘINÁCTÝ PAPAMETR
               /naivní horror/          
   Konečně tě mám! Nedočkavě trhám papír, odkládám víko a vyndávám 
nevelkou krabičku a něco co vypadá jako sluchátka. GENERÁTOR SNŮ. 
Tři roky jsem na tebe šetřil. DŮLEŽITÉ! NEJPRVE SI DŮKLADNĚ PROSTU-
DUJTE NÁVOD! Ten už znám nazpaměť. Nasazuji si "Sluchátka", obepína-
jí celou hlavu, drobné jehličky elektrod mě studí a píchají v zátyl-
ku i na spáncích. Strkám vidlici do zásuvky. Ze začátku něco lehčího. 
Říkám nahlas: "Moře." Na displeji krabičky se objevuje nápis: "NERO-
ZUMÍM,MLUVTE ZŘETELNĚ A POMALU". "Moře," opakuji jak nejlépe dovedu. 
Tisknu červené tlačítko. A je tady, modré, hluboké, vlny s bílými 
vrcholky, na vzdáleném obzoru loď, snad plachetnice, pálí slunce,.
ryby fantastických barev, moře šumí a voní, chtěl bych se vykoupat. 
"Stop," říkám. Moře mizí. "Koupání u pobřeží, vlny, slunce," přesvěd-
čuji krabičku a mačkám tlačítko. Skáču do vln, voda mi proudí kolem 
těla, po hlavě do zpěněné hradby, ohromná síla mě strhává zpět, 
medůza se mi hebce otírá o ruku. "Stop," vždycky jsem byl otužilý, 
nebo jsem chtěl být. Přikazuji: "Snížit teplotu vody." Tlačítko. 
"NEROZUMÍM", kouká na mě displej. Aha, nesmím používat infinitivy a 
musím tykat. "Sniž teplotu vody." To je ono! Za chvíli mě hra vln 
přestává bavit. "Stop. Chci dívku." Tlačítko. Objevuje se kousek 
ode mne, Venuše zrozená z mořské pěny. Ale když blondýnky já nemám 
rád, nebo spíš, mám na ně špatné vzpomínky. No nevadí. "Stop. Vlasy 
tmavohnědé, dlouhé až po pás." "NEROZUMÍM" Zatracená bedna! Asi 
nezná výraz "po pás". "Vlasy dlouhé, hnědé," opakuji. Pochopil to. 
No není zcela podle mých představ, ale vlastně, je hezká a delší 
vlasy by překážely. A teď pusu, se sluncem na tváři, s příchutí 
mořské vody. "Stop." Menší korekce: "Nezavírej oči!" "NEROZUMÍM!" 
Tentokrát musím listovat v návodu, než mi konečně tenerátor snů 
porozumí. Dívka při líbání nezavírá oči. Říkám: Jmenuj se Jitka! 
Stop." Nyní ji můžu kdykoliv vyvolat, přijde ke mně taková, jakou 
jsem si stvořil. Teď bych mohl zkusit ještě trošku vzrušení, nebo ne, 
strachu, vždycky jsem rád četl horrory. Listuji 
v seznamu, co najdeme pěkného. Upír, ne, to se mi nelíbí. Listuji dál. 
"Zaživa pohřbený," říkám, červené tlačítko. Ležím na dně vlhké a stu-
dené rakve, nad sebou zvuky, jako by čerstvý hrob zahazovali hlínou. 
Opírám se do víka, nepovoluje. Pokouším se obrátit, nejde to, rakev je 
těsná. Chladné ticho, hrob už zaházeli. "Stop." Uf, mráz mi běhá po 
zádech, je to příjemné a vzrušující, občas se mírně zabát.
   Abyste věděli, další důvod, proč jsem si pořídil tenerátor snů 
byl, že se zajímám o elektroniku. Začal jsem přirozeně zkoumat, co 
je uvnitř. Samozřejmě, do oblasti, kde se sny tvoří, jsem proniknout
                             - 15 -

                                         3l/  FV SSM