Anebo ještě něco jiného, Co pro jiného tvora než pro tyto pilné 
stavitele bylo prosté jakéhokoliv smyslu
   Napadlo ho, jestli toto vědomí o počátku civilizace nemělo snad 
něco společného s faktem, že se mravenci zastavili právě zde a dům 
Websterů ušetřili. Ale tuto teorii raději dále nerozvíjel, protože 
byla tak mlhavá, že by sotva byla s to všechno vysvětlit.
   Šel dál a pečlivě se vyhýbal všem vybudovaným trasám v mraveniš-
tích i mezi nimi. Hledal známky jakéhokoliv života a stále marně. 
Ani pohyb, ani šelest nenaznačoval přítomnost byť jen jednoho z těch 
tvorečků, kteří se tu kdysi hemžili.
   Všude kolem bylo jen strašidelné ticho a prázdno, ale on kráčel 
stále dál a doufal, že co nevidět konečně narazí na existenci života. 
Napadlo ho křičet, ale uvědomil si, že i kdyby tu nějací mravenci 
byli, nemohli by ho slyšet. A kromě toho nechtěl v těchto tichých 
a opuštěných místech vyvolávat žádný hluk.
   Bylo tu pusto a mrtvo.
   A mrtvý byl i robot, kterého tu našel.
   Jenkins ho našel v jedné z chodeb zády k mraveništi, kolem kterého 
procházel. Vypadal jako rozpadlý hadr, pokud se dá něco takového o 
robotovi vůbec říci. Jenkins zůstal stát jako solný sloup. Tento 
robot byl mrtvý, o tom nebylo sebemenší pochyby. V jeho mozku Jenkins 
nezaznamenal ani stopy činnosti. Jenkinsovi připadalo, že se s tímto 
poznáním řítí svět.
   U všech všudy, přece nikdo nikdy neviděl "mrtvého" robota! Jistě, 
mohou být poškozeni, dokonce bez možnosti jakékoli opravy, ale jejich 
mozek vždycky alespoň nepatrně funguje. On sám se s případem "mrtvé-
ho" robota za celý svůj předlouhý život nesetkal.
   Ale tento robot nepochybně mrtvý byl, a něco mu říkalo, že není 
jediný. Mrtví byli všichni roboti, kteří se kdy dalido služeb mraven-
ců. Všichni roboti - a všichni mravenci... Jenom Budova tu zůstal, 
jako prázdný symbol kulturního omylu, jako symbol jedné zvrácené 
civilizace.
   To ale muselo mít nějaký háček. Bylo to snad tím, že Joe postavil 
nad mravenci kopuli? Protože kopule byla jakýmsi cílem sama o sobě? 
Třeba si řekli, že jejich civilizace má za cíl - stavět kopule? 
Anebo potřebovali kopule, aby dosáhli civilizace?
   Jenkins se dal na útěk. A v tu chvíli se s rachotem a skřípotem 
objevila ve stropě delší klikatá trhlina.
   Proběhl dírou a pádil po louce. Střecha se za ním s hromovým racho-
tem zřítila. Otočil se, a uviděl celou blízkou část Budovy v troskách. 
Obrovité kusy zdiva zničily zbytky mravenišť a neušetřily ani obrá-
zek kopající nohy na vrcholku.
   Potom se otočil a kráčel už beze spěchu k domu Websterů. Ve dvoře 
se ještě jednou na Budovu podíval. Zdálo se, že se prozatím přestala 
bortit. Díra ve zdi se ale mnohonásobně zvětšila.
   Onoho podzimního dne si řekl, že toto je počátek konce. Byl tady 
od samého počátku a nyní měl být svědkem definitivního konce. Znovu 
ho napadlo, kolik času uplynulo a na okamžik zalitoval, že si přece 
jenom nevytvořil časové body. Lidé dávno odešli, odešli i psi a kromě 
něho tu nezůstal ani jediný robot. A teď tedy byla řada na mraven-
cích. Země byla opuštěna, odhlédnul-li od těch několika myšek - a 
nemotorného robota Jenkinse.
   Možná, že v mořích ještě zůstaly ryby nebo jiní mořští živočicho-
vé, napadlo ho. Jací asi jsou? Mohli by být inteligentní? To asi 
těžko; inteligentní tvorové nevznikali snadno, zato dosti snadno 
mizeli. Řekl si, že časem třeba přece jen v moři vzniknou; ale 
v hloubi duše tomu ani nevěřil.
   Mravenci žili v jakémsi uzavřeném kruhu. Jejichsvět byl naprosto 
izolován. Byl snad nedostatek dalšího prostoru příčinou této napros-
té zkázy? Nebo ji způsobila jejich dobrovolná izolace od ostatního 
světa?

                           - 8 -


                                         39/83 FV SSM