|
H. Petr: Vzorek bez ceny
Mezinárodní astronautický kongres se toho roku konal v
Hong-Kongu. Ani ne proto, že by v této maličké kolonii byli
vůbec nějací astronomové, jako spíš proto, že IAU neškrtala
drasticky rozpočet a nikde jinde než v tomto bezcelním ráji
nemohl organizační výbor zajistit kvalitní levné ubytování a
k tomu i konferenční sál.
John Hellsmith využil možnosti a vzal s sebou i svoji ženu
Margot, kterou jeho dlouhé pracovní nepřítomnosti už začínaly
nudit.
Již druhý den kongresu si John pobaveně přiznal. že udělal
dobře. Margot byla tak očarovaná tím malým Babylónem, že skoro
zapomněla přijít i na uvítací party. Skříně v jejich hotelovém
pokoji se plnily suvenýry a laciným zbožím. John si pro jistotu
odložil dvacet liber na clo, ale věděl, že i tak to bude laciný
výlet.
Látky, gramodesky, kožichy, voňavky, šaty – to všechno do-
kázala Margot natahat do hotelového pokoje během čtyř dnů
kongresu.
John byl také spokojen, velební starci v předsednictvu při-
vítali jeho příspěvek pochvalným kýváním hlavou, což vzhledem
k jeho mládí bylo maximem, které mohl očekávat. A ovšem to byl
také příslib do budoucna.
Poslední den ráno s Margot zabalili nákupy, poslali kufry
po hotelovém poslíčku na letiště a naposled vyrazili do lid-
ského hemžení v ulicích města. Margot zavedla Johna na peri-
ferii, do malé uličky plné krámků a stánků s nejrůznějším
zbožím. Vedle obuvníka sídlil cukrář, vedle kovotepce hrnčíř,
o jeden stánek se dělil hodinář a prodavač miniatur. Náhle se
Margot zarazila a prstem píchla do vzduchu před sebou:
"Tenhle tu včera nebyl!"
John si udiveně prohlížel malý stánek, obložený flakóny
a lahvičkami s voňavkami a parfémy. Pokrčil rameny a pobaveně
pozoroval Margot, která se vrhla k prodavači, vysokému Indovi,
a cosi s ním vyjednávala, nakonec mu dala hrst mincí a s výra-
zem honicího psa na stopě začala očichávat jeden flakón za dru-
hým.
- 14 -
bl. č. 711/81FVSSM
|