|
Šum větru, někde blízko hučel vodopád, na stromě visely opi-
ce a posmívaly se mi. Slyšela jsem troubení slona. Šla jsem se
podívat k vodopádu a v tom mne John probudil —. v altánku.
Nesmím mu nic říct, sebral by mi tu lahvičku.
Minuta. Slunce vytváří v pršce vodopádu duhu. Poprvé v
životě jsem viděla bílého slona. Ale to všechno po čtvrthodi-
ně mizí.
Minuta je málo. Ale co se stane, když to zkusím déle? Je
to horší než narkotikum.
John v tichém zoufalství četl poslední řádek v deníku
mrtvé ženy.
Dneska zkusím tři minuty. Bude tu zase ten bílý slon?
x x x
AELITA znovu ožila
Redakce sovětského časopisu "Uralskij sledopyt" společně
s Výborem pro dobrodružnou a vědeckofantastickou literaturu
při Svazu spisovatelů RSFSR vloni poprvé udělila výroční cenu,
nazvanou Aelita podle hrdinky stejnojmenného románu Alexeje
Tolstého.
"Tato odměna je udělována za práce, které získaly popularitu
vynikající aktuálností tématu, novátorským přístupem a umělec-
kou hodnotou," zní charakteristika této nové ceny za SF litera-
turu. Prvními laureáty se stali bratři Arkadij a Boris Strugač-
tí, nejlepší sovětští autoři tohoto žánru. Jejich povídka
"Brouk v mraveništi" byla v SSSR vyhodnocena jako nejlepší
dílo sovětské SF literatury 1979—80. Za dlouholetou práci v
oboru byla cena udělena také Alexandru Kazancevovi.
Petr Holan
- 17 -
bl.č.7l4/8lFVSSM
|