uplyne, ale mnoho, velmi mnoho, protože stromy tam byly úplně jiné, 
s větvemi jako provázky, s modrými listy a jacísi skákající jednono-
zí živočichové . . . .
— To není možné, řekla Cintie.
Phil jí nevěnoval pozornost:
— Neviděli jsme ani stopy po lidech, ani domy, ani telegrafní sloupy, 
prostě nic. Myslím, že vymřeli již dávno před tím. Nechali nás něja-
kou dobu se na to dívat. Nevycházeli jsme při tom pochopitelně z to-
ho stroje, protože nám řekli, že atmosféra je jedovatá. Slunce začalo 
postupně nabobtnávat. Znepokojovalo nás to, že, Iz ? Co když se přepo-
čítali ? Je to dosud novinka... Slunce se stále zvětšovalo, a pak zle-
va vyšlehl ohnivý pás, táhnoucí se prostorem, pořád blíž a blíž. Díva-
li jsme se přes zakouřená sklíčka, tak jako při zatmění. Dali nám na 
to dvě minuty a my jsme už, začínali cítit žár. Pak jsme skočili pár 
let dopředu. Slunce bylo opět koulí, ale malou, malinkou bílou kulič-
kou místo velké žluté. A celá Země zuhelnatěla.
— Jenom popel, s citem pronesla Izabela.
— Jako Detroit po srážkách odborářů s Fordem, dodal Phil, jenom horší, 
daleko horší. Roztavila se celá pohoří, vypařily se oceány. Vše se změ-
nilo v popel. — Otřásl se a vzal si od Mika cigaretu. Izabela plakala.
— Ti s jednou nohou také uhořeli, vzlykala Izabela. Stan ji začal u-
klidňovat.
— Zajímavé je, že každý vidí něco jiného. Mráz. Oceán. Výbuch Slunce.
— Jsem přesvědčen, že každý z nás opravdu prožil konec světa ve vzdá-
lené budoucnosti, řekl Nick. Cítil, že musí nějak obnovit svoje posta-
vení. Jak krásné to bylo do příchodu ostatních !
— Konec světa určitě není jeden, oni nás posílají podívat se na růz-
né katastrofy. Ani na okamžik jsem se nedomníval, že vidím pravé, sku-
tečné události.
— Taky bychom měli jet, řekla Rabi Mikovi. — Pojď, zavoláme jim v pon-
dělí a domluvíme se.
— V pondělí je pohřeb prezidenta, upozornil Tom. Kancelář bude zavře-
ná
— Vraha ještě nedostali ? ‚ zeptala se Fren.
— V odpoledním vydání o tom nic nebylo, řekl Stan —Myslím, že se bude 
umět schovat, jako ten předcházející.
— Vůbec nechápu, proč se lidé chtějí stát prezidentem, pronesl Phil.
   Mike pustil hudbu. Nick tancoval s Paulou, Eddy s Cinthií. Henry 
dřímal. Davy, Paulin muž, nebyl ve své kůži kvůli nedávné prohře a 
požádal Izabelu, aby s ním poseděla. Tom tancoval s Harrietou, ačko-
li byli manželé. Právě byla propuštěna z nemocnice po transplantaci a 
on k ní byl neobyčejně pozorný. Mike tancoval s Fren, Phil s Jane a 
Stan s Marcií. Rabi se vmáčkla mezi Eddyho a Cinthii. Pak Tom tancoval 
s Jane a Phil a Paulou. Vzbudila se a přišla mladší dcerka Mika a Ra-
bi. Mike ji znovu uložil spát. Zdaleka se ozval tlumený výbuch, Nick 
znovu tancoval s Paulou, ale protože ji nechtěl nudit do úterka,omlu-
vil se a odešel za Davym. Rabi se zeptala Mika :
— Zavoláš agentovi po pohřbu ?
Mike souhlasil, ale Tom řekl, že někdo zase zastřelí nového prezidenta 
a bude pohřeb znovu. Ty pohřby zmenšují národní důchod, poznamenal