Fanziny
Digitalizované fanziny     Souvislosti     Seznam fanzinů     Obálky fanzinů     karel506@post.cz     Nechte vzkaz      Navštivte nás na Facebooku
 
první strana předchozí strana na úvod fanzinu další strana poslední strana
                        - 7 -

napřed zaplatit vysokou daň. Jestliže ti můžu radit... ne-
dělej to. Totiž ta daň...=
     =Jaká je to daň?=
     Nebral jsem ho vážně, ale zvědavost ve mně vítězila.
     =Tak jaká je?
     Pohlédl mi do očí. Teď už jinak, než dřív. Díval 
se vážně, snad zodpovědně.
     =Je to tvůj život!
     Tak to už bylo i na mou zvědavost příliš. Zlostně 
jsem vykřikl:
     =Vždyť žádný pozemšťan nemůže...=
     =Víš jistě, že jsem pozemšťan?= - nenechal mne do-
mluvit.
     Moje trpělivost byla u konce. Zrudl jsem zlostí a 
zvedl se k odchodu. Tropí si ze mě blázny a ještě ke vše-
mu zpochybňuje svůj pozemský původ.
     Ve dveřích jsem se otočil a křikl:
     =I kdybys stokrát nebyl člověkem! Chci vědět, vědět 
a nic než vědět! A život?! Ten nechci, když brání pozná-
ní. Vezmi si ho!=
     Ještě jsem zlostně praštil dveřmi a pak se mi tro-
chu ulevilo. Nechtěl jsem věřit, jak daleko může dojít 
lidská fantazie. Seběhl jsem se schodů a snažil se na to 
všechno zapomenout.
     Vyhrnul jsem si límec a vykročil ze dveří domu. By-
la tma a na pouličních lampách se tříštily kapky deště. 
Chodník se přede mnou leskl jako zrcadlo. Potůčky vody 
stékaly do kanálů na silnici a déšť byl vlastně mým je-
diným společníkem na liduprázdné ulici.
     Přelétl jsem pohledem dlouhý chodník. Zastavil jsem 
se. Někdo ležel na zemi a nejevil známky života. Krev 
jsem nikde neviděl. Došel jsem až k tělu. Podíval jsem 
se do tváře a zděšení mne málem porazilo. Ten mrtvý člo-
věk - ...byl jsem o já!
     =Musíš odejít.= - radil mi jakýsi  d r u h ý  m o- 
z e k. Uvědomil jsem si, že vlastně už nemám mozek. Oto-
čil jsem se. Stál za mnou můj dnešní hostitel. Pohlédl 
na můj   n e e x i s t u j í c í   z b y t e k   a já 
pochopil, že už není otázka, na niž bych neznal odpověď. 
Vlastně až na...
     =Dovol mi poslední dotaz.= - osmělil jsem se. =Kdo 
je pozemšťan?=
     Pokynul mi rukou a stoupaje vzhůru dodal:
     =Pojď! Už můžeš vědět všechno.=

========================================================
========================================================
========================================================