4.

     Savin o nich něco slyšel, ale v jeho mladém věku jedné sed-
miny úseku pouštěl zprávy jedním uchem dovnitř a druhým ven. Když 
Hirch viděl, jak se Savin tváří, pokračoval:
     „Hlambdové jsou naši sousedi."
     „Mhm..."
     „Počkej, připomínky až potom, teď poslouchej. Hlambdové jsou 
taky naši nepřátelé. Jestli se dostanou do našeho systému, bude 
to náš konec."
     „Próč?"
     „Ale Savine, tví druzí otcové museli být pěkní ignoranti. 
Než mluvit s tebou, to budu radši křičet do spojovacích chodeb 
s Hlambdy. Tak já ti to teda vysvětlím všechno od začátku. Čas 
Hlambdů  plyne pomaleji než náš. Oni žijí asi ve větším systému, 
mají větší měřítka. To mě přivedlo na myšlenku, že my i Hlambdové 
jsme se vyvinuli z nějakých stejných předků a odlišnosti vznikly 
dlouhou izolací. Ale je tu ještě jedna, daleko závažnější věc. 
Náš svět se začal smršťovat. Teda — smršťuje se už dlouho, ale 
poslední dobu se rozpad zvětšil a minule už zmizelo i uzavírací 
zařízení i s kusem nejnuznější periférie."
     „Ano, O tom vím, to se stalo na našem úseku v naší části. 
Od té doby taky nefungují některé zdvíhavé proudy."
     „Savine, ony ne že nefungují, ony tam nejsou."
     „Jakto, vždyť tam byly odjakživa."
     „Ale teď už tam nejsou, prostě vymizely. Zdvíhavé proudy ja-
ko i další vlastnosti Obydleného světa jsou vlastní určité struk-
tuře a když se ta poruší, zmizí i jejich průvodní jevy. Proč mys-
líš, že jsme nezabydlili odlehlé části prostoru?"
     „Nevim."
     „Jako vždy. To proto, ty hlavo, že tam nejsou ani stoupavé 
proudy ani vířivé smyčky a další věci, bez kterých nemůžeme 
žít. A jestli zmizí některá z centrálních částí systému, ztratí 
prostor svoje dynamické vlastnosti."
     „Co?"
     „Naše struktura se rozpadne a my zahyneme. Víš, čím já se 
vlastně zabývám? Chci zjistit nějaké fyzikální zákonitosti, podle 
kterých se náš prostor zmenšuje, jsem přesvědčen, že když je