6.

     „Doktore, doktore, pojďte sem honem! Něco jsme našli!"
     Učenec se vytrhl z myšlenek a spěchal na jižní plošinu.
     „Ukažte, kvůli čemu mě nutíte hnát se takovou dálku!"
     Byl to kus umělého papíru s fotografiemi po obou stranách. 
Na nich stáli velmi svalnatí muži a stavěli na odiv svá těla.
     „Jestli jsou jejich svaly stavěné podobně jako naše,"uvažo-
val doktor, „pak tyhle", ukázal na fotografii,„tyhle už nemohly 
dobře plnit svou funkci. Nesloužily tedy k podání výkonu. 
K jejich vypěstování bylo třeba použít nějakého chemického pro-
středku..."
     „Doktore, něco mě napadá..." řekl ostýchavě jeden ze studen-
tů. „Jestlipak oni už neznali tajemství božského pokrmu?"
     „Vida, jak to studentíkovi myslí," pomyslil si Smart.

     „Tak klid, pánové!" Předseda komise byl nervózní. "Doktor 
Smart se patrně opozdil !" V sále vládl šum, přecházející chvíle-
mi v temné hučení.
      Smart se přihnal na tribunu jako bouře. Sál se utišil.
     "Vážení kolegové," začal předseda, "dejme nyní slovo kole-
govi Smartovi, který nám poví o nálezu na Jižní plošině."

      Hlas doktora Smarta se rozlehl sálem: "Zatím jsme získali 
údaje o posledním období lidí, z kterých by vyplývalo, že lidé 
neznali ještě sílu božského pokrmu. To je ale omyl !"

      V sále to zašumělo. Doktor zvedl fotografii. "Tento nález 
ovšem vyžaduje, abychom změnili pohled na lidi. Protože, jak je 
známo, nedovedli ještě vytvářet potraviny systeticky a v posled-
ních fázích se ještě přemnožili, vymysleli geniální metodu. Pěs-
tovali si lidi na maso, aby tak vyrovnali nedostatek potravin a 
snížili počet lidí, a současně připravovali drahý božský pokrm 
z lidského masa. Je to tedy jistý druh kanibalismu. Přesto však, 
jak víte, se jim nepodařilo přežít."

     "To je dobře," zaslechl v sále. Myslel si totéž.