První krok v tomto směru byl učiněn zcela náhodně roku 76 v Kakohym-
nii, když si Abdul Fiegler, odmítající popsat nástroje, na kterých chtěl pro-
vést svoji znamenitou Katastrofickou suitu, zařídil, aby ho spojili a počíta-
čem řídícím závod na dřevené dechová nástroje. Další zdokonalování vedlo k 
objevu jednoho ze dvou existenčně nutných elementů každého současného průmys-
lového závodu, a to vizualizační části, získávající z vědomí osoby, pověřené 
výrobou, žádané charakteristiky produkce.
     Nutnost druhého, regulujícího, elementu se stala jasnou, když Abdul Fieg-
ler zjistil, že na nástrojích, které vynalezl, nemohou hudebníci hrát. Pro 
dvoje Variace na téma srážky dvou planet se pokusil překonat předchozí úspěch 
a vytvořit hudebníka lepšího než je člověk. Živá bytost, která se nakonec ob-
jevila, měla ohromný mozek, nepředstavitelně ostrý sluch a dvacet osm párů 
rukou, rtů měla dost na to, aby hrála na jedenáct dechových nástrojů současně.
     Když uviděl svůj výtvor, vydal Abdul Fiegler radostný křik v průměrné 
výši o jednu šestinku pod notou b-moll in altissimo; výtvor, krajně citlivý 
na malé odchylky od přesné výšky tónů, začal se svým tvůrcem manipulovat a 
manipuloval tak dlouho, dokud nezačal křičet přesné ve výšce noty g b-moll in 
altissimo. Ztráta Abdula Fieglera byla těžkou ranou pro galaktickou hudbu, 
ale jeho bezprostřední skon učinil ihned očividnou nezbytnost druhé části - 
moderátoru, která by hodnotila přípustnost přání a zhotovovaných předmětů.
     Jak se to nezřídka stává, sklon lidstva k rozvoji ve všech směrech se 
projevil i ve tvarech prvních modelů. První vzorek zaujímal skoro hektar plo-
chy.
     Třebaže si rozmary stroje zatím vyžadovaly rozlohu průmyslového podniku, 
částečný úspěch je lepší než nic a vbrzku bylo možno fabriky, pracující na 
novém principu, vidět na libovolné technicky rozvinuté planetě.
     Avšak konečný cíl, výroba všeobecně dostupných strojů, použitelných v 
domácích podmínkách (zahrnoval v sobě i počátek přemýšlení o vám potřebné 
produkci, nic víc), se jevil jako nekonečně vzdálený do té doby, dokud nebyl 
tento gordický uzel rozetnut géniem Gordieho Palkinga, pracujícího v závodě 
na Votanu.
     Jednoho krásného dne, během pětiminutového uvolnění myšlenek, určeného 
na to, aby byla dána možnost přepnout se z jednoho druhu produkce na druhý 
(v daném případe - z rodinných kosmoletů na hygienickou techniku), luskl Gor-
die Palking prsty a začal se soustřeďovat na myšlenku automatického dvojného 
vykonavatele přání o velikosti nepřesahující obyčejného robokuchaře.
     Nemá smysl popírat, že psychická stálost Gordieho Palkinga, jakož i 
mnoha jiných géniů, mohla být lepší. Je také nesporné, že jestliže by se mu 
nerozsvítilo, tak bychom vykonavatel přání pro domácnost dodnes nepoužívali. 
I když se později do konstrukce vnesla různá zlepšení, nejsou všechny stroje, 
se kterými jsme se seznámili, nic víc, než zdokonalené varianty jeho prvotní-
ho modelu.
     Je vhodné připomenout, že hlavním zdokonalením bylo odstranění jistého 
obrysu stroje, vneseného do něj Gordiem Palkingem proto, že se těsně předtím 
jeho přítelkyně vdala za ředitele závodu, kde pracoval. Nyní se považuje za 
nezákonné popisovat v tisku, proč byl k tomu výše jmenovaný obrys předurčen, 
ale každý středně agresivní muž, který si o tom pozorně přečte překroucené 
vypraveni v knize Osobní život Gordieho Palkinga od Harolda Stukermakera, po-
chopí o co jde.