-   5   -

Jiří  Stránský :  P S A L   S E    R O K    2 0 3 0 .

    Malé cestovní letadlo se blížilo k letišti. Dole byla tma a 
pilot ještě spal. Náhle se mu ve sluchátkách ozval táhlý a vtíra-
vý tón. Automatický pilot ho budil.
" No jo ! Dyk sem vzhůru Jerry," odpověděl pilot.
    Vstal a ohmatal rukama knipl. Pevně ho uchopil a pomalu přešel 
na přistávací trajektorii. Dole se rozsvítila plocha letiště. Ve 
sluchátkách mu znělo monotónní odříkávání letovoda. Poprvé za letu 
přes oceán se v letounu někdo pohnul. Dráha se přiblížila, kola se 
dotkla země a pilot začal brzdit.
    V prostoru pro cestující se probudil život. Bylo tam všehovšu-
dy pět pasažérů. Na pravé straně, na dvojsedadle seděl starší man-
želský pár. Na druhé straně hráli dva mladí muži cvika.
    Úplně vzadu seděl asi sedmdesátiletý stařec, před sebou měl na 
stolku haldu papírů, kalkulátor a cosi zuřivě počítal, prsty modré 
od inkoustu. Náhle úpěnlivě zaječel, praštil pěstí do stolu a rval 
papír na kusy. Útržky si nacpal do kapsy omšelého oděvu a začal pě-
chovat papíry do odřené aktovky. Potom si sundal brýle, držel je 
v rukou a cosi si potichu mumlal.
    "Připoutejte se ! Nekuřte ! Přistáváme v Teplicích na hlavním 
letišti". Nápisy na světelné stěně mluvily jasnou řečí, stařec se 
jim však nevěnoval. Pokoušel se totiž zavřít nacpaný kufřík, ale 
v mezích současné fyziky to nebylo možné. Tentokráte musel zasáh-
nout pilot osobně : "No tak, pane docente, připoutejte se laskavě !" 
"Ano, pane kapitáne, samozřejmě, jistě !," odpověděl a provedl poža-
dovaný úkon.
Letadlo přistálo.
    Cestující vystoupili a odcházeli k letištní budově. Starý muž 
s aktovkou, ze které všude čouhaly papíry, se obrátil na zřízence: 
"Prosím vás, mladý muži, mohl byste mi poskytnost informaci, nechtěl 
bych ....."
"Ale pane docente, pro vás grátis. Čtvrtá ranway je támhle a ten 
pán už za chvíli přiletí ."
"Děkuji vám mnohokrát, mladíku ."
    Muž odešel naznačeným směrem. Cestou se mu podařilo porazit