-    6   -

mladou ženu, projít opačně turniketem, pokusil se také projít skle-
něnou stěnou, ale v tom mu zabránil zřízenec, který mu ukázal, že 
dveře jsou vedle. Konečně stál na vytoužené ranwayi. Zdálky uslyšel 
zvuk motoru. Za chvíli mu krátkozrakost dovolila spatřit také letoun. 
Bylo to malé letadlo s kombinovaným podvozkem. Na dveřích se mu skvěl 
nápis : SCOTT´S ANTARCTIC INSTITUTE. Letoun přistál, otevřely se dve-
ře a vyskočil muž přibližně stejného stáří v kožešinovém oděvu.
" Nazdar, ty stará gumo !" pronesl vesele a rozpřáhl ruce." Pojď na 
mou hruď, docente !"
Vysoký plavý muž, pěšinku pečlivě upravenou nalevo.
" Dovolíš, já se nejdřív převlíknu, je mi v tom horko ."
Za chvíli byl zpátky :"Jaký jsi měl let, vlastně odkud ?"
"Ústav pro fyziku, majitel: Akademie věd v Bolívii".
"Aha, takže padesát let stará teorie se potvrdila ?"
"Stoprocentně. Mám senza tým, no ale co ty děláš ve SCOTT‘S INSTI-
TUTE ?"
"Znáš to, ne ? Antarktis, moje dávná touha se splnila. Polární arche-
ologie není stará věda, ale zajímavá. Vem si helmu a jdem."
"Ta tvoje vášeň pro motocykly mě jednou bude stát krk," promluvil 
 po dlouhé době zase druhý kmet.
 Motocykl se rozjel, ovládán jistou rukou a proplétal se rychle 
 frontou aut. Přes dálniční průtah se dostali do města.
 "Jak dlouho tu ten průtah je ?" otázal se řidič.
 "Asi třicet let, co já vím ?"
 Projížděli centrem a nestačili se divit.
 "Svět se mění nenápadně", povzdechl si řidič.
 "Jaroslav Žák," doplnil spolujezdec.
 "Výborně, mladíku, nezapomněl jste, co jsem vás učil," řekl řidič 
 a přidal plyn.
      Motocykl zastavil před hotelem. Muži sesedli a vešli do hote-
lu.
"Zavazadla jsou už zde, pánové."
"Děkujeme, portýre," řekl mladší a upustil mu do dlaně dvacetník.
"Výborně, milý hošíku," smál se řidič," jako za starých časů."
Vzali si zavazadla a vešli do poschodí. Přešli po chodbě a vešli