... A NA ZÁVĚR

Ray Bradbury
                    JÁ, MARS

Telefon zazvonil.
Šedá ruka zvedla sluchátko.
-Haló.
-Haló, Barton?
-Ano.
-Tady Barton.
-Cože?
-Tady Barton.
-Nesmysl. Dvacet let tenhle telefon nezazvonil.
Stařec zavěsil.
Crrrrrrrr -ccink.
Jeho šedá ruka uchopila telefon.
-Haló, Bartone, zasmál se hlas. -Ty jsi zapomněl, co?
Stařec cítil, jak se mu srdce zmenšuje na vychladlý kámen. Cí-
til vichry provívat suchá moře a modrá návrší Marsu. Dvacet 
let ticha a pavučin, a teď, téhle noci, o jeho osmdesátých 
narozeninách si tenhle telefon ožije a ječí jako duch.
-Cos myslel, že to je? řekl. hlas. -Myslel, jsi, že tě někdo 
přiletěl zachránit?
-Ne.
-Kolikátého je?
Bezvýrazně: -2. Července 2097.
-Pánaboha - šedesát let! Tak dlouho tady dřepíš? Vyhlížíš ra-
ketu, až přiletí ze Země tě zachránit?
Stařec kývnul.
-A teď, staroušku, víš kdo jsem já?
-Ano. Se zachvěním vyschlých bledých rtů. -Rozumím. Vzpomínám 
si. Já jsem Emil Barton a ty jsi Emil Barton.
-S jedním rozdílem. Tobě je osmdesát, mně jen dvacet. Celý 
život přede mnou.
Stařec se dal do smíchu a pak do pláče. Seděl a držel telefon 
jako ztracené dítě. Ten rozhovor byl nemožný a neměl by v něm 
pokračovat, a přece to dělat. Když se vzchopil, přidržel si 
sluchátko těsně u úst a řekl úzkostně: -Postouchej! Ty tam, 
poslouchej - propána, kdybych tě tak mohl varovat! Cožpak mů-
žu? Jsi jenom hlas. Kdybych ti tak mohl ukázat, jak dlouhá 
jsou tu léta, Ukonči to, zabij se! Nečekej! Kdybys tak věděl, 
co to znamená měnit se z něčeho jako jsi ty v něco, jako jsem 
já, dneska, tady, teď, na téhle straně.
-Nemožné. Hlas mladého Bartona se v dálce zasmál. -Nemůžu vů-
bec vědět, jestli kdy vyslechneš tenhle hovor. Mluvíš se zá-
znamem. Píše se 2037. Šedesát let dozadu. DNES na Zemi začala 
atomová válka. Raketa vzala s sebou na Zem všechny kolonisty. 
Mne tu zapomněli.
-Vzpomínám si, zašeptat stařec.
-Sám na Marsu, zasmát se mladý hlas. -Měsíc, rok, co na tom 
záleží? Mám tu jídlo a knihy. Ve volném čase jsem pořídil 
nahrávky deseti tisíc slov, odpovědi, můj hlas, propojovaný 
na telefonní relé. V pozdějších měsících se budu volat, budu 
mít s kým mluvit.