-  9  -

SVÍTÁNÍ                                           Petr Lukáš

      Dálnopisy místních informací všech světových deníků ztich-
ly. Z tiskáren mrtvě visely popsané pruhy papíru a na monitorech 
stále zářil nadpis zprávy: Deklarace vyššího rozumu ...

     V první chvíli považovali redaktoři Deklaraci za konkurenč-
ní vtip. Hodinu před uzávěrkou vydání však bylo všem jasné, že 
se o nemístný žert nemůže jednat. Vždyť se Deklarace, tato výzva 
všem vládám světa, tato direktivní hrozba, objevila na všech mo-
nitorech dálnopisů současně! Současně v tisících redakcí největ-
ších deníků a nejznámějších rozhlasových a televizních stanic, 
současně před očima desítek tisíc korespondentek a redaktorů. 
Vše bylo v té chvíli jasné, o čem se bude v příštích dnech psát, 
diskutovat a přemýšlet. Všem bylo v té chvíli jasné, že je-li 
Deklarace pravdivá, začíná nová epocha lidstva. Epocha nesrovna-
telná s epochami minulými, nesrovnatelná ani s epochami vykonstruo-
vanými pro budoucnost - epocha míru ...

     Nejmenší vyššího rozumu, jak se sám v duchu nazýval, se po-
malu převlékal do flanelového pyžama. Noci v horách jsou chladné 
a unavený člověk se i pod peřinou těžce zahřívá. Vzpomněl si na 
text, načmáraný na okraji nažloutlého okresního deníku, ležícího 
na servírovacím stolku a lehce se usmál. Ráno jej uslyší ve zprá-
vách, uvědomil si. Usnul s pocitem dobře vykonané práce, rychle 
a snadno jako dřevorubec pod vonícími korunami borovic pod poled-
ním sluncem Byl dřevorubcem.

     KDO HROZÍ MOCNOSTEM SVĚTA? JE DEKLARACE REKLAMNÍM VTIPEM 
MENŠINOVÉ SEKTY? MÁ VYŠŠÍ ROZUM MOC, KTEROU VYHROŽUJE? UTOPICKÁ 
PŘEDSTAVA SVĚTA BEZ VÁLEK! MŮŽE VYŠŠÍ ROZUM OPRAVDU ZNIČIT SKLA-
DIŠTĚ ZBRANÍ? KOMUNISTICKÁ FANTAZIE DOVEDENÁ AD ABSURDUM! VALNÉ 
SHROMÁŽDĚNÍ OSN O TŘI TÝDNY DŘÍVE! KOMU SE KLANÍ DÁLNOPISY? KDO 
JE NEJMENŠÍ VYŠŠÍHO ROZUMU? A. C. CLARKE: NEJMENŠÍ ČTE SCI – FI! 
POLETÍ RAKETY S JADERNÝM NÁKLADEM KE SLUNCI? JAK ODPOVÍ VLÁDY 
MOCNOSTÍ?

     Muž seděl v zatemněném pokoji malého penzionu. Namodralý 
svit obrazovky ozařoval jeho obličej a štíhlé ruce, položené na 
opěradlech křesla. Na většinu otázek úvodník odpovědi znal. Dob-
ře věděl, před jaký úkol lidstvo postavil, a věděl také, že není 
připraveno. Byl jedním z nich, nebyl nesmrtelný a především pro-
to dobýval císařským řezem z pupku světa budoucnost ještě nedono-
šenou ....

     BEROU MOCNOSTI DEKLARACE VÁŽNĚ? POLETÍ BÍLÝ DŮM DO KREMLU? 
PŘÍPRAVNÉ PRÁCE NA CAPE CANAVERAL ZAHÁJENY! ITALSKÝ DELEGÁT 
V OSN: NEVĚŘTE TERORISTOVI! JE DEKLARACE VÝPLODEM JEDINÉHO CHO-
RÉHO MOZKU? SPLNÍ SE PŘÁNÍ LIDSTVA? KDO ČERPÁ Z MEZINÁRODNÍ 
DATABANKY PŘENOSŮ? ULTIMÁTUM VYPRŠÍ ZÍTRA VEČER! KDE SE SKRÝVÁ 
NEJMENŠÍ?

     Dvacet čtyři hodiny chaosu. Muž v křesle sklonil hlavu. Dlou-
ho a pečlivě studoval vzor koberce, snažil se vniknout do myšlenek 
dávno již mrtvého tkalce. V motivu se opakoval stylizovaný smysl 
meče, znaku dávno již zaniklého knížectví. Není čas uzly rozvazo-
vat, proběhlo mu hlavou. Byl stále příliš člověkem.