- 10 -

     ULTIMÁTUM VYŠŠÍHO ROZUMU KONČÍ DNES VEČER! TISKOVÝ ATAŠÉ 
BÍLÉHO DOMU: NEDÁME SE ZASTRAŠIT! FRANCOUZŠTÍ HORNÍCI VĚŘÍ NEJ-
MENŠÍMU. MOSKVA: SKLADIŠTĚ JADERNÝCH ZBRANÍ STŘEŽÍ POUZE AUTOMA-
TY! VYOBCUJE PAPEŽ ROZUM? ZASTAVME DRANCOVÁNÍ NA ZÁPADNÍM POBŘE-
ŽÍ! KTERÁ SKLADIŠTĚ? LHASA: JADERNÉ SVÍTÁNÍ ŠŤASTNÉHO ZÍTŘKA? 
PŘEJEME SI VŮBEC MÍR?

     Obrazovka pohasla. Na luminoforu mizel pomalu poslední ti-
tulek. Přejeme si vůbec mír? Přejeme si vůbec ... Pokoj se po-
hroužil do tmy. Digitální stolní hodiny předkládaly  nezúčastně-
ně místní čas, poslední menu muže, odsouzeného k věčné samotě. 
Nejmenší Vyššího rozumu! Otevřel okno a zadíval se na mohutný 
skalní masiv, skrývající v sobě jedno z největších skladišť ja-
derných zbraní kontinentu. Na černé ploše ohraničené zapadlým 
sluncem viděl raketové nosiče směřující k slunci, viděl ruce po-
dané přes Atlantik, viděl klidný spánek miliard malých vyššího 
rozumu. Pomalu sjížděl pohledem k neprostupnému betonu v úpatí 
skal. Od zítřka budou v tomto údolí delší dny, dovolil mozku 
ještě poslední rozptýlení a s rukama v kapsách, mírně nachýlenou 
hlavou, ozářen zapadlým sluncem soustředil svou vůli k cíli své 
cesty: nechte maličkých přijíti ke mně ....

     Jaderné svítání šťastného zítřka.





ŽIL /I/?                                          Arnošt Daněk

     Seděl ve své laboratoři. Zamyšlen, vraštil popelavě šedý obli-
čej. Udělá to, ano, udělá. Zmáčkl vypínač velkého generátoru. Tem-
ný hukot přešel do vysokého svistotu. Generátor začal dodávat proud 
a mohl by ho dodávat věčně, pokud ho někdo nevypne. Byl to moder-
ní generátor založený na rozpadu molekuly za jejího postupného 
složení. Nažhavil polové spirály a sepjal kontakt. Mezi spirály 
položil krabičku zápalek. Zapojil časovač a generátor začal v in-
tervalu 0,5 sekund chrlit naprosto stejné škatulky. Pomalu se ji-
mi začala plnit místnost. Vstal tedy z křesla, aby generátor vy-
pojil. A pak se to stalo. Šlápl na jednu ze škatulek a padal. Pa-
dal hlavou přímo na hranu stolu. Ještě stačil vystrčit ruce před 
sebe a vzepřít se na nich. Bohužel se chytil přímo za polové spi-
rály. Na vypinač už nedosáhl. Bylo jich sto? sto tisíc, sto milio-
nů. Lidé zemřeli ..... žil jenom on v nákladu několika milionů 
výtisků. Bez žen, ale i on/i/ zemřel/i/.