“Vstávej,“ řekla.
   “Lízni si,“ řek fotr.
   Ale vona ho probudila a řekla, že se jde domů. Jenže nikdo nedo-
kázal probudit Lemuela. Nakonec táta s mámou vzali Lemuela mezi se-
be vylítli voknem ven, když jsem si předtím trochu pohrál s mří-
žema, aby mohli ven. Zůstali neviditelný, protože dole byla spousta 
lidí. Pořád ještě pršelo, ale máma řekla, že přeci nejsou z cukru 
nebo ze soli a že bych měl radši jít s sebou, jinak že mi vypráší 
kalhoty.
   “Jo, mámo,“ řek jsem, ale ani mě to nenapadlo. Zůstal jsem. Mu-
sel jsem se přeci dovědít, co to prováděj s panem Armbrusterem.
   Měli ho v tý velký místnosti se spoustou světel. Pan Gandy stál 
u vokna a měl vopravdicky vošklivej kukuč, zatímco voni panu Arm-
brusterovi vyhrnuli rukáv a jen jen mu vrazit jehlu do kůže. Jo.
   Tu chvíli jsem se udělal viditelnej.
   “Radši abyste toho nechali,“ povídám.
   “To je Hogbenův kluk,“ řval někdo. “Chyťte ho.“
   Popadli mě. Nebránil jsem se. Co bys řek švec, seděl jsem v 
židli s vohrnutým rukávem a pan Gandy se na mě šklebil jako vlk.
   “Zkusíme na něm sérum pravdy,“řek. “Nemá smysl se ho teď na ně-
co ptát.“
   Pan Armbruster pořád říkal, celej připitomělej: “Nevím, co se 
stalo se Saunkem. Neřek bych vám to, ani kdybych to věděl...“
   Tak mu jednu vrazili.
   Pan Gandy mi strčil svůj obličej do tváře.
   “A teď se dozvíme pravdu o té atomové elektrárně,“ řek mi. “Po 
jedné injekci mi odpovíš, na co se tě zeptám. Rozuměno?“
   Tak mi vrazili do ruky jehlu a foukli dovnitř ten prevít. Lech-
talo to.
   Potom se mě vyptávali. Řek jsem mu, že nic nevím. Pan Gandy řek, 
aby mi dali druh ou injekci. Tak mi ji dali.
   Lechtalo to hůř než předtím.
   Právě ten moment někdo vběh dovnitř a začal řvát.
   “Přehrada je v tahu,“ řval. “Gandyho přehrada. Zaplavilo to půl-
ku farem v jižním úkolí.“
   Pan Gandy zavrávoral a zavřískl. “Ty jsi se zbláznil,“ a každýmu 
říkal: “To není možné, ve Velké Medvědí řece nebyla za posledních 
sto let ani kapka vody.“
   Potom se sčuchli dohromady a začali si šeptat. Vo nějakejch 
vzorkách a vo velkým davu, kterej stojí dole.
   “Musíte je uklidnit,“ říkal někdo panu Gandymu. “Vře to mezi

                            - 22 -