|
O VŠEM MOŽNÉM
Vrátili jsme se z Pardubic, prvotní opojení je pryč a je čas
posoudit, co nám přinesly a hlavně co máme dělat.
Třebaže, jsme nevyřešili žádnou ze základních otázek SF hnutí,
ani to nebylo cílem našeho setkání, Fandom po Pardubicích je už
něco zcela jiného než před nimi nebo dokonce před založením prv-
ního /našeho/ SF klubu. Nemluvím zde o Fandomu a našem klubu v
jedné větě náhodou. Přestože naše výprava, spolu s pobočkami,
spřátelenými kluby a našimi externími členy netvořila ani třetinu
účastníků konvence, vycházela převážná většina podnětů k diskuzi
od nás. Ujali jsme se i administrativní a organizační stránky věci.
Jak se dalo očekávat, nepřijel do Pardubic žádný SFK,o kterém
bychom nevěděli a nespolupracovali s ním. Nicméně se našlo něko-
lik nadšenců už pevně rozhodnutých SFK založit. Nebude asi daleko
od pravdy domněnka, že je pardubické sezení neodradilo, spíše
naopak, a že s naší pomocí své plány uskuteční.
Nejvyspělejší kluby dnes začínají s fanziny. Ono totiž až se
vznikem fanzinu se klub stává skutečným Klubem, půjčovat knížky
a občas uspořádat o něčem opravdu zajímavém z oblasti SF nějakou
besedu je samozřejmě rovněž prospěšné a žádoucí, ale to může dě-
lat i leckterá aktivnější knihovna. Ale SFK jako organizační jed-
notka tvůrčího a kritického Fandomu může si až na stránkách
fanzinu prezentovat svá dílka a názory. Tím nechci říci, že fan-
zin má mít v obsahu jen díla amatérů. Nevím už, kdo v Pardubicích
řekl na adresu spisovatelů, že chce-li kdo začít psát SF, musí
ji alespoň tři roky intenzívně číst, a jak poznamenal náš externí
člen z Val. Mez. ‚ platí to i pro čtenáře. Dnes už je SF tak
provázaná, kompaktní a široká, že mnohá díla jsou nepoučenému
čtenáři takřka nesrozumitelná nebo je mu zůstat jen na povrchu.
Domnívám se proto, že do fanzinu kromě tvorby začínajících
autorů patří i díla profesionálů, hlavně překlady světových
autorů. Kromě toho by měl fanzin obsahovat informace o ostatních
klubech, přehledy knih a akcí a ohlasy a kritiky na ně.
Ale ještě k Pardubicím: Spisovatelé se většinou stranili před-
sednických stolů, až později jsem si uvědomil, že kromě přirozené
plachosti to jasně naznačovalo, že se Fandom musí organizovat
sám, nikdo zde neporoučí,ale také za nás nic neudělá. A tak bych
chtěl poděkovat pardubickým, hlavně Pavlu Poláčkovi, který byl
duší tohoto setkání, za to, že nám ukázali, jak to lze také
dělat.
Zdeněk Rampas
- 25 -
|