- 3 -
jsme vzdáleni desítky
                     tisíce
                           ba i milióny
                                       světelných let
A až jednou, možná za stovky let
možné zítra
uvidíte obludně krásný ohňostroj výbuchu
naší denní hvězdy
vzpomeňte si a říkejte svým synům
I TAM ? PRÁVĚ TAM
                 MOHLI ŽÍT LIDÉ
A proto pamatuj
               pamatuj
                      a žij!

         Rtep Amon, 19. 6.1983


        Cesta k porozumění

 Co to má znamenat? To si ze mne děláte legraci nebo co? Jindřich 
Kordina, jeden z nejlepších malířů, grafiků, sochařů a kritiků, 
známých svým nezaujatým post ojem ke všemu novému, se rozčileně 
popadl za řídkou bradku, poněkud připomínající kozí ozdobu. Vždyť 
to nemá hlavu patu. Kdyby se z toho dal vyčíst alespoň nějaký 
smysl, ale takhle? Opravdu, nezlobte se, ale...fakt, já nevím. 
Zadumaně se zahleděl do skvrn na obraze. Co je například tohle? 
ukázal nai nějaké rozmazané čáry. To je rpzloženě ultrafialové 
světlo. Aha, a tohle je babylónská věž, že? Ne, zhroucený 
prostor.
 No prosím, vždyť je to absurdní...já nejsem žádný fyzik, ale buď 
si ze mně děláte legraci, nebo...ne, nevím, co k tomu říct.
 Promiňte, odpusťte, že jsem  vás obtěžoval. Nechťel jsem se vás 
dotknout. Smutně svěsil hlavu.  Myslel jsem, že snad vy, když 
budete chtít, že mi porozumíte...mýlil jsem se. Chtěl jsem poznat 
váš názor na tohle...ze všeho nejdřív na tohle mé plátno, ale... 
nezlobte se.
  Vyšel z ateliéru a zamířil z městečka...
  Trochu rozmrzele nasedl a pak třískl příklopem létajícího talíře.