"Nebojím se!"
"Já vím. Ale ne proto, že jseš tak odvážný. Jseš zvědavý. 
A pak smrt je v naší mírové době přeci jen už dost imagi-
nární pojem. Znovu tě varuji. Rozmysli si to!"
"Tady není co rozmýšlet!"
"Snad jsem raději neměl s tím ani začínat. Raději ..."
"Už jsi to nakousl!"
"Dobře. Ale já tě varoval."
"Tak spusť!"
"Počkej, připravím něco k pití."
Snažil se získat čas přípravou čaje, ale Aleš věděl, že je 
dobojováno. Viktor se už jen potřeboval trochu uklidnit a 
srovnat si myšlenky. Pak přinesl na talířcích kouřící šálky 
a sedl si znovu naproti svému hostu.
     "Jedná se o problematiku dost vzdálenou všednímu živo-
tu. Alespoň většina lidí si to myslí," začal Viktor. "Jedná 
se o UFO."
Aleš se začal usmívat, ještě chvíli a objeví ve svém příteli 
humoristu. Kdo by to byl čekal? Stěží ovládl smích. Viktor 
byl zabrán do svých myšlenek a nepostřehl vnitřní boj svého 
přítele. Pokračoval dál se stejnou vážností.
"Už dlouhou dobu se mi na té věci nezdálo pár maličkostí."
"Co například?"
"Hlavně ta rozmanitost. Rozmanitost všeho... To čteš pořád: 
disk, doutník, malá pyramida, klobouk, ohnivá koule, vejce 
a tak dále. A kolik podob má jen "obyčejný" létající talíř:
má normální nebo dvojvypuklý profil kuchyňského talíře. Je 
s kopulkou či bez ní. Totéž s okny, anténami, reaktivním 
pohonem, světelnou signalizací... Je lehčí říci, co ve 
vzduchu ještě nelétalo.
A setkání s mimozemšťany? Kolik druhů bytostí už tady bylo? 
Od trpaslíků až k obrům. A je zajímavé, že s každým setkáním 
jejich rozmanitost narůstá. Kdy tomu bude konec?! Najít 
dvě úplně stejné posádky je nadlidský úkol. Já jsem se o to 
pokoušel. Podařilo se mi sice objevit čtyři posádky asiatské-
ho typu, ale to je všechno. Navíc jejich podobnost začíná 
a bohužel také končí šikmýma očima."
"Dá se z toho něco vyvodit?" Aleše ta myšlenka zaujala.