by tam za světla nedojel. Mohl by ovšem jet v noci se zapnutý-
mi světly, ale to se bál. Zdejší silnice nebyla dobře vidět 
pod nánosy písku a tak by v noci mohl lehko sjet z cesty a 
těžko by ji hledal. A mimochodem tu jel poprvé a tak se dalším 
nakouknutím do mapy pevně rozhodl.
     Ještě deset minut cesty a bude u staré osamělé mešity, na 
kterou ho upozornil průvodce, ještě než se odpoledne vydal na 
poušť. Mešita totiž nebyla na mapě zakreslena a průvodce mu 
tedy ukázal přibližně místo, kde se nalézá. Nyní muž sedí za 
volantem a hledí na silnici před sebou. Sešlápl více plynový 
pedál, aby tam byl dříve. Tomu muži doma v Evropě říkali Bob.
     U mešity zaskřípaly brzdy, auto zastavilo a z něho sviž-
ně vyskočil Bob. Protáhl se, udělal pár dřepů a pak takto roz-
hýbán si začal se zájmem prohlížet před ním stojící stavbu. 
Byla to nevelká mešita, vysoká asi jako dvoupatrová budova. Je-
jí zdi byly již popraskané a stářím vydrolené. Jinak nebyla 
mešita ničím pozoruhodná.
     Bob se dlouze zadíval na slunce, které se dotýkalo hori-
zontu a po chvíli rozmýšlení vytáhl z auta fotoaparát. Bob si 
totiž jako náruživý fotoamatér nechtěl nechat ujít skvělou 
příležitost udělat si několik záběrů západu slunce. Potom ve-
šel do útrob mešity.
Ještě než ho pohltila tma, stačil si rozsvítit malou baterčič-
ku, kterou nosil vždy při sobě. Záhy nato počal vystupovat po 
prvních, pískem posetých schodech. "Uf", povzdechl si a otřel 
hřbetem ruky pot z čela, Nebyl sice žádný mladík, ale že by 
mu pár schodů dalo tolik námahy? Zavrtěl nad tím hlavou, pře-
hodil si fotoaparát na druhé rameno, bouchl několikrát do ba-
terky, která mu neustále zhasínala a vyrazil vzhůru.
     "Já se na to ..." a ještě dále pokačoval sled několika 
neslušných slov, která není nutno komentovat. Obrátil se na pa-
tě a unaveně začal sestupovat zpátky. Za několik okamžiků stál 
před mešitou. Automaticky se podíval na hodinky a když zjis-
til, že byl v mešitě téměř čtvrt hodiny, trochu v něm hrklo. 
Mávl však nad tím rukou.
     "Dneska už nic nevyfotím", řekl si pro sebe a smutně se 
podíval k západu. Slunce však proti jeho očekávání stálo na t 
tom samém místě jako když vstupoval do mešity – letmě se do-(týkalo)