- 9 –

(vysvět)lení a stejně tak mohla i odejít. Proto doplnění podobné 
informace (zcela nefunkčně) do paměti počítače trenažéru, 
jímž „kosmická loď“ byla, považuji za nepravděpodobné.
     Další dvě povídky těží především z překvapivého odha-
lovaní tajemství. V KOSMICKÝCH KVĚTINÁCH od Karena Si-
monjana neposlušný vnuk svým dárkem babičku nepotěší — odha-
lí jím, že obdivované květiny v „zahradě“ jsou umělé. V po-
vídce OTEVŘI OČI, CHLAPČE (Vl. Rybin) je zase tajeno, 
že se lidé nacházejí v kosmickém korábu, ze kterého není 
úniku. Myšlenka iluzorního dětství v zájmu lásky k Zemi 
je zde znehodnocena tím, že jsou rodiče (bez jakéhokoliv 
vážnějšího důvodu) nahrazováni vychovateli.

     Dodatek k článku Generační hvězdolet:

     Bylo by neodpustitelné zapomenout na povídku s nená-
padným jménem 999 od Jaroslava Veise. Autor v ní hned v úvo-
du prozrazuje hlavní téma slovy: ‘Čekala je ještě náročná 
operace sestupu z oběžné dráhy ...‘. Pokud čtenář odmítne 
pozorně vnímat text od prvního řádku, vše se dozví postup-
ným odhalováním filozofie Hayconovy sekty. Veis přináší do 
této oblasti nové prvky: bezkonkurečně zvětšil kosmický ko-
ráb, zavedl rasismus, kastování, systém dezinformací, embryo-
závody, veřejné telestěny, demonstrace i plynové pacifikáto-
ry. Povídka je napsána mistrným způsobem a je bezesporu sro-
vnatelná se světoznámým Aldissovýni NONSTOPEM.

                                       J.K.

     Na závěr bych ještě přiřadil povídky VYCHOVATEL 
(V.Šitik) a AMAZONKY (Zd.Rosenbaum), ačkoliv v nich není 
obsažena generace, které Zemi nikdy nepoznala. Šitik před-
pokládá, že nedobrovolná účast v mezihvězdné expedici může 
vytvořit u člověka trvalý odpor k opuštění domovské plane-
ty. Rosenbaumova povídka (z knihy Dvojnásobný dvojník) na-
opak přináší humor a spoustu originálních nápadů, za což 
je u čtenářstva spontánně ceněna.