|
- 3 -
Dirk Josczok: S Á Z K A
Voják: Tady Goldvogel, odpalovací rampa nukleárních
raket.
Prezident: Dobrý večer, u telefonu prezident.
Voják: Dobrý večer, sir.
Prezident: Co ‚je u vás nového, chlapci? Co má znamenat
ten poplach? Pokud vím, nedal jsem rozkaz
k jadernému útoku — přerušte to odpočítávání
a zajistěte raketová sila.
Voják: Ale to je jen sázka, sir.
Prezident: Sázka?
Voják: Vsadil jsem se se svým zástupcem, jak dlou-
ho bude trvat, než zničíme Zemi, když bude-
me vést atomové útoky na přeskáčku s druhou
stranou.
Prezident: No a ...? Co vy ...? Jak dlouho to potrvá?
Voják: Kapitán soudí, že do čtyř hodin, já si
myslím, že do dvou hodin.
Prezident: Mohu se ještě připojit?
Voják: Nevím, jestli by to bylo v pořádku, sir. Má-
te lepší informace.
Prezident: Dobrá, kdy začínáme?
Voják: Přesně za minutu, sir.
Prezident: No, za chvíli to už budeme vědět, moment,
prosím, nezavěšujte ... prosím?
1. tajemník: Pane prezidente! Co se děje? Naše výzvědná
služba oznámila, že je připravena většina
vašich mezikontinentálních raket k vystře-
lení!
Prezident: Nic hrozného. To je jen sázka. Šéf mých ra-
ketových sil a jeho zástupce se vsadili,
jak dlouho bude trvat zničení Země...
1. tajemník: To nebude trvat déle než hodinu.
Prezident: ... pane tajemníku ..., chvilinku prosím ...‚
Goldvogeli, slyšel jste?
Voják: Jistě, sir. Úplně nereálné.
Prezident: Myslíte, že se mohu vsadit?
Voják: Bezpodmínečně ano, sir!
Prezident: ... pane tajemníku ... slyšíte mne? Tak te-
dy, jednu hodinu považuji za přehnanou. Sá-
zím nejméně dvě hodiny.
1. tajemník: Dvě hodiny (směje se). Dobrá přijímám.
Voják: Rakety vystartovaly, sir.
Prezident: Výborně, Goldvogeli. Pane tajemníku, slyší-
te, čas už běží!
(přeložil Jaroslav Olša)
|