"Life support systems," zabručel medvěd. Zvedl pravou pracku a natáhl ji k Martinov
     "Murra, jméno mé."
     "Martin Antoni," odpověděl automaticky Martin.
     "Co vás sem přivádí?" pokračoval společensky Murra.
"Chce si zalovit. Je to romantik," zachránil situaci Tom. Martin mu byl vděčen, 
že hned začal mluvit o něčem jiném, protože lhát nechtěl a nemohl přece říci medvědo-
vi, i když intelektualizovanému, že jde lovit medvědy.
     Nemluva Doktor si Martina po příchodu ke srubu vzal stranou.
    "Mám k vám prosbu," řekl. "Neříkejte Murrovi, že jdete na medvěda. Nehodíse to."
     "Rozhodně ne, měl jsem taky ten pocit."
     "Dejte si ale pozor, aby na to nepřišel sám. Je na to dost chytrý. Má inteligenč-
ní kvocient vyšší než stočtyřicet. Když se jen trochu podřeknete, je to stejně, jako 
když to vypálite naplno."
     Martin slíbil být opatrný. Vůbec se snažil vycházet oběma strážcům rezervace 
vstříc. Viděl, že mají práce tolik, že to ztěží zvládají. Proto se nedivil, že rezer-
vace zaručuje uskutečnit lov do čtrnácti dnů. Když viděl shon, v jaké probíhal pracov-
ní den obou mužů, umínil si netrvat na dodržení termínu.
     Vstávali v šest, umyli se a vyrazili na ranní rozvoz krmení. Marti se hned druhý 
den přidal k nim a cítil, že chlad, který byl zvláště u Toma velmi zřetelný, pomalu 
mizí. Práci končili kolem osmé a pak seděli u ohně dokud bylo o čem povídat. Kolem de-
sáté se zvedli a šli spát.
     Martin se původně domníval, že bude v rezervaci postrádat svůj náramkový komuni-
kátor a kalkulátor, které mu v kanceláři odebrali, ale celodenní práce venku jej tak 
unavila, že vychutnával večerní posezení a pak spal jako zabitý. Civilizace mu kupodi-
vu nescházela.
     Druhý týden už mu šla práce velmi pěkně od ruky.
     "Nehcceš tu dělat s námi? Máme pod stav," dobíral si ho Tom. "Když budeš pořádně 
makat, necháme tě za odměnu v Centru u veterináře intelektualizovat!"
     Martin se smál, ale dovolená se mu líbila. Skoro doufal, že stráví ve srubu celých 
čtrnáct dní a pak jim navrhne, aby termín prodloužili. Denně ráno potkával Murru. kte-
rý běhal svůj ranní desetikilometrový okruh. "Pro zdraví i pro krásu," jak říkal. 
Martin mu skoro záviděl.
     Po večeři sedávali pravidelně u ohně. Martin měl vždycky po večeři ještě hlad. 
Tom tedy začal kromě odborných časopisů pro Murru a mikrofilmů s groteskami pro ostat-
ní zvířata nosit ještě Martinovi syntetické maso navíc.
     Někdy přišel Murra, méně často nějaké jiné zvíře. Jednou dokonce soudili veverku.
Přestože měla potravy dost, vlezla vlkovi až do jídla a ten si oprávněně stěžoval na
porušení hygienických pravidel.
     "Všechna zvířata jsou intelektualizovaná?"
     "V podstatě ano. Jak jinak bychom tady na těch pár kilometrech čtverečných zvlád-
li tisíce zvířat?"
     "Veverka je blbec," prohlásil Murra svým hlubokým hlasem. "Intelektualizovaná ve-
verka je jen o trochu menší blbec, ale s menším pudem sebezáchovy, Intelektualizace 
zvířatům nesvědčí. Umírají dřív. Protose také lidé nepodrobují intelektualizaci.
                                     - 12 -