|
Za chvílí vyběhl na paseku Murra.
Tom sáhl do kapsy a vytáhl pouzdro s injekcemi.
Murra zahlédl známou kazetu a udýchaný se zastavil před nimi.
"Tak brzy?"
Tom přikývl a Murra, zvedl pracku a zavřel oči. Jehla mu vjela do kůže, pak ji
Tom rychlým zkušeným pohybem vytrhl a uložil do pouzdra. Vytáhl druhou injekci a kývl
na Martina. Ten natáhl ruku jako v transu a sledoval, jak mu pod kůží naskakuje malá
bulka .
Murra do něho šťouchl tlapou a řekl.
"Nashledanou."
"Nashledanou," odpověděl Mehcanicky Martin.
Tom do něj strčil a Martin vykročil k lesu směrem, kde zmizel Murra.
Šal pomalu mezi stromy a najednou ucítil strach.
"Tak takové to je," pomyslel si. "takhle vidí svět zvířata."
Strach jej celého zmrazil. Poprvé v životě viděl stromy jako symboly možné zách-
rany ve větvích. Každý stín mohl být signálem blížícího se nebezpečí. Sáhl na opasek
a opět se přesvědčil, že široký nůž, kterým štípal čtrnáct dní třísky, je na svém mís-
tě.
Vzpomněl si na Tomovy rady a vrhl se na první větev, kterou měl pře očima. Zlomi-
la se s ostrým třesknutím, Ztuhl, protože měl dojem, že to muselo být slyšet na kilo-
metry daleko.
Větev byla suchá a nehodila se. Zatnul zuby a snažil se uklidnit. Vyhlédl si po-
řádnou větev na něčem listnatém, snad to byl buk, Nalomil ji a dopižlal vlákna nožem.
Neměl žádný provaz na přivázání nože. Po několika minutách paniky, kdy se málem roz-
běhl nazpátek, přivázal nůž řemínkem od dalekohledu.
Postupoval opatrně dopředu a poslouchal zvuky lesa. Každé zašustění mu drápalo
nervy. Náhle narazil na medvěda.
Zastavil se. Šelma neměla nic společného s Murrou, kterého znal. Blesklo mu hla-
vou, že se možná stal omyl. Přesto neměl jinou možnost, než zabít neby být zabit.
Jasně pochopil, že to,co se stane,nebude hrdinství, že zabije ze strachu.
Medvěd se pohnul směrem k němu. Martin mu hodil dalekohled na hlavu. Zvíře se
vztyčilo, vrhlo se k němu a Martin bodl. Neměl možnost pokus opakovat. Medvěd prackou
udeřil do klacku a vyrazil mu ho z rukou.
Martin uskočil za strom a od tud sledoval, jak šelma dodělává. V poslední chvili
zvedl medvěd hlavu, podíval se na Martina nečekaně jasnýma očima a bylo vidět, že chce
něco říci. Pak ale ochabl a už se nehýbal.
V letadle, kterým se vracel domů, převracel zamyšleně v rukou potvrzeni o tom,
že vlastoručně zabil nožem divokého medvěda v rezervaci. Potvrcení dostal v kanceláři,
kde mu Tom slíbil, že kůži pošlou do týdne na jeho adresu a spolu a Doktorem se s
ním rozloučil.
Martin si původně představoval, přímo z rezervacepojede k Ireně a kůzi jí
- 15 -
|