12.

Byla ošklivá noc, chladná a deštivá. Upřeně jsem hleděl skrz 
sklo a dával pozor, až se objeví odbočka k Boulterovu domu.
Zahnul jsem k němu a zastavil motor. Vtom se ozvaloostré zatře-
sknutí a auto se zakolébalo v pérech. Seděl jsem bez hnutí a
všechna naděje, která mi zbývala, mě opustila. Tohle se mi sta-
lo cestou už dvakrát. Pokaždé bylo přede mnou nějaké auto a já 
to připisoval vymrštěnému kamínku. Vzpomněl jsem si na útok pro-
ti trojnožce mikrofonu ve Frei. Znají tedy mé číslo, ať už je 
to kdokoli. Něco mi říkalo, že Boulter na tom není líp. Uchopil 
jsem klik u dvířek a ta mi vylétlaz ruky, jak něco dvířka 
prudce otevřelo. S hlavou vtaženou mezi rameny jam se rozbě-
hl k domu.
Boulter mě vpustil. Přišel ke dveřím se zapálenou cigaretou, 
všiml jsem si, že není oholen.Žádnými zbytečnými úvody nemar-
nil čas. „Shoď si plášť a pojď dál, Glyne. Stojí to za vidě-
ní, ale nevím kolik času nám zbývá."
Když jsem šel za ním předsíní, zahlédl jsem, jak se v kober-
ci najednou objevila rýha. Pohybovala se rychle se rychle ke 
konci chodby. Sotva Boulter otevřel dveře do haly, vyletěl 
proti němu s telefonního stolku telefonní seznam. Chytil jej 
ve vzduchu, jak míjel jeho hlavu, a mrštil jím zpět. Řekl: 
“Cirkusové triky. Dej si pozor, ať tě neporazí!" Šel jsem za 
ním a on za mnou zavřel dveře. Vzápětí začalo zuřivé bušení. 
Viděl jsem, jak se pod ním výplně dveří otřásají. Boulter 
vykřikl :„Teď mluvím já. Hele, nech toho!" Hluk ustal.

Sedl jsem si, aby mě něco neporazilo.Řekl jsem :„Tak te-
hdy nás napadli, že?"
Boulter právě nasazoval film do promítačky. Pohlédl na mě.
„Jenom nepřímo."
„Tak si to tedy tentokrát na mně zopakovali."
Boulter se zatvářil nedůvěřivě.„Na tobě?"
„Vlastně na mém autě. Má sakramentsky velkou škrábu na o-
chranném skle. A přes tvůj chvalně známý cynismus se v mém 
bytě usadil poltrgajst, a jak mohu vidět, máš tu taky jed-
noho."
Boulter řekl:„Vždyť se to také dalo čekat. Žádné nebezpečí 
nehrozí. Stejně jsi tady na tom líp. Já jsem se totiž po-
jistil."
Nechápal jsem o čem mluví. Pak jsem zpozoroval, že přímo 
proti vysokým oknům postavil mikrofon a kameru. Řekl jsem: 
„Aleku, s čím si to k čertu zahráváš?"
Boulter připravil promítačku, přistoupil ke mně a udusil 
cigaretu. Pak si zapálil další a posadil se. „Teď mě ne-
přerušuj, Glyne. Ptát se můžeš později. Chci ti jen co nej-
rychleji dopovědět, co bys ještě měl vědět. Vrátil jsem se 
do Freye ještě minulou neděli, jak jsem měl v úmyslu. Tenhle 
film jsem natočil v pondělí a teprve dnes večer jsem ho dostal 
vyvolaný. Pomůžeš mi ho promítnout."
„Víš přece‚ Glyne, chtěl jsem najít nějaký způsob, jak s ni-
mi navázat spojení. Mimochodem, po naší poslední výpravě 
jsem si přestal myslet, že by nejednali vědomě. Uvažoval 
jsem takto. Kanáři- budu je tak nazývat z nedostatku