- 9 –

CO  JE  TO,  KDYŽ  SE  ŘEKNE ...

                         C E S T A   Č A S E M

     Nemožnost cesty časem je způsobována asymetrií kauzál-
ních vztahů. Důvodem pádným a potvrzeným každodenní zkuše-
ností, přesto neodrazujícím snílky od touhy pohybovat se 
po časové ose libovolným směrem a libovolnou rychlostí.
     Zdánlivě není mnoho na výběr: minulost či budoucnost. 
Někteří autoři od tohoto tématu ani víc nevyžadují (Jerzy 
Jesinowski — Bloudění v čase; Karavana). Jako velice klad-
ný příklad, plný překrásných paradoxů, uvádím sbírku poví-
dek Strážci času od Poula Andersona. Vypráví o tom, co mo-
hou cesty časem způsobit a kolik námahy pak stojí udržení 
žádané varianty dějin. Vedle tří románů, Laboratoř času 
(Marcel Thiry), Spirála času (Georgij Martynov) a Vynález 
profesora Van Troffa (Janusz A. Zajdel), byly uveřejněny 
desítky povídek. Některé lze najít ve sbírkách: Vlak do 
pekla (Chronoklasmus — J.Wyndham), Stvořitelé nových svě-
tů (Obchod, co jiného? — Mack Reynolds), Dokonalý robot — 
P. Boulle, Princip nepravděpodobnosti (výbor sovětské SF) 
Vzpomínky Iljona Tichého — Stanislaw Lem. Čtenářům časopi-
su Interpress doporučuji — Jack Williamson — Pohled do 
budoucnosti (1/76), J. A. Zajdel — Tam a zpět (5/75), 
A. Meinertová — Pohled do minulosti (4/76), Michail Pu-
chov — Ztráta monopolu (4/73). Čtenáři Sedmičky pionýrů 
si jistě pamatují na seriál Mlčící planeta od Viktora Ko-
lupajeva. Čtenáři časopisu Zápisník jistě na Stroj času 
od Vladimíra Osinského, Přerušený řetěz času Alberta Va-
lentinova ...
     Chybí vám objasnění pojmu časová smyčka? Vezměte 
v tom případě do rukou knihu Fantastika, utopie, anti-
utopie (Kagarlickij). V příslušné kapitole se seznámíte 
i s termíny: bezparadoxní chronoskopie, historický fata-
lismus (v souvislosti s ním s povídkou Zahřmění — Ray 
Bradbury) aj. Jistě mi pak dáte zapravdu, že téma cestová-
ní v čase ‚je nejen zajímavé, ale i nečekaně rozmanité.
                                     (Jiří Karbusický)
o—o-o-o-o-o-o-o-o-o-o-o-o-o-o-o-o-o-o-o-o-o-o-o-o-o-o-o-o-o


Jiří Karbusický    K O B K A

     ... Byl jsem v té temné kobce sám. Vlastně ne! 
Stál tak ještě nějaký stařec, kterého jsem si předtím 
nevšiml. Bylo to těžko pochopitelné — po týdenním „po-
bytu“. Ale stál tam. Když se ozvaly kroky přicházející 
stráže, bez rozmýšlení jsem ho přistrčil ke dveřím. Vza-
la ho s sebou místo mne. A pak zahynul — také místo mne.
     Amnestie přišla pro mnohé v pravý čas, ale pro mne 
už zbytečně. Pak jsem nežil, jen čekal. Sám jsem nevěděl 
na co. Až po letech učinil vynález stroje času mému če-
kání přítrž. Konečně jsem mohl napravit svůj zrůdný čin!
     Stačil jen okamžik a znovu jsem stál v temné kobce. 
Dřív, než jsem se stačil rozkoukat, někdo mne přistrčil 
ke dveřím, přímo do rukou právě přicházející stráže.

370/84