|
3.
„Prosím, jak si přejete doktore." řekl Jimmy a odešel hla-
sitě přiraziv dveře. Muž za stolem vytáhlz kapsy šedou krabičku.
„Všechno v pořádku Wotane! Bomba bude svržena 6. srpna je-
jich času, to je, myslím, 156 * 35. Myslíš, že je nutné vyzkou-
šet mou bombu na lidech?"
„Jistě, Trixi. Vraždí se tu už šest let, příhodnější pod-
mínky na žádné obydlené planetě nejsou! A u nás to nejde, to
víš, ne?"
„Dobře, nezapomeňte mi změřit parametry v epicentru."
„Buď bez starosti. Návrat stejným způsobem v hodině dopa-
du. Konec."
Muž vsunul krabičku zpět do saka. Šestého je pozítří, pu-
ma bude shozena v 8 : 15. Zbývá tedy asi 30 hodin.
* *
Na letišti Tinian se konaly přípravy k odletu Enoly Gay.
Celý den mechanici prohlíželi „superpevnost" a odstranili pan-
céřování a ostatní zbytečné součástky. Posádka se modlila. Ve
2 : 45 se bombardér odlepil od betonu dráhy. Enola letěla v níz-
ké letové hladině, vzdušné proudy dělaly s přetíženým letadlem
pravé divy a oba piloti Tibbets a Lewis měli plné ruce práce.
Za letu uvedl kapitán USAF Parsons pumu do bojového stavu.
V 8 : 15 vyklouzla puma s bílým nápisem LITTLE BOY napřídi z
pumovnice Enoly Gay. Piloti otočili stroj a na plný plyn uháněli
zpět.
Pod jejich křídly bylo přes 600 000 mrtvých...
* *
Srpnovou nocí jela fordka s navráceným skutečným dr. Oppen-
heimerem. Na oběžné dráze seděli Trix a Wotan u monitoru a se
zatajeným dechem sledovali videozáznam výbuchu.
„Jsi génius, Trixi!" zašeptal Wotan. „Mělo to účinek
20 kT a smetlo to celé město."
„Bez tebe bych to nikdy neuskutečnil To tys přišel na ten
nápad se Zemí. Mimochodem, dal jsi tomu Oppenheimrovi u1oit
do paměti ten poměr?"
„Jo, byl to schopný člověk, ale bez Tebe by ta atomová
puma na Zemi nikdy nebyla. Teď jsem jenom zvědav, jak si s ní
poradí!" řekl Wotan a naprogramoval na kompjůtru návratový
cyklus.
|