- 6 -

miriády neznámých částic.
     - No prosím, a ty ses bál, - řekl vesele Kenn.
     Odpoutal se, vstal a dvěma kroky došel k příčce 
s průzorem. Náhle však tlumeně vykřikl. V ejho hlase by-
lo něco, co poděsilo Michala, který se okamžitě vrhl 
k průzoru. Uhodil se o průhledný kryt‚ ale ani si bolest 
neuvědomil, protože to, co spatřil ho úplně zmrazilo.
     Prsten urychlovače zářil oranžovým světlem, nikde 
nebylo vidět vědecké centrum, věž ani Zemi. Všude, kam 
oko dohlédlo, se rozprostíralo nekonečné černé nebe, ob-
sypané neznámými souhvězdími. Michal klesl bezvládně na 
zem.
     - Jen klid, - uklidňoval ho Kenn. - Udělali jsme 
velký objev.
     Michal neodpovídal. Slepá Kennova naděje bylo vše, 
co jim zbylo. Ani ty největší objevy nic neznamenají, 
nejsou-li předány lidstvu. Tupě hleděl průzorem před se-
be na jedno z neznámých sluncí, které právě pomalu zapa-
dalo na východě...

=======================================================
=======================================================
2. místo      KAREL BRLÍK
kategorie                 K D O  J E  P O Z E M Š Ť A N
do 18. let
=======================================================

     V tuto chvíli jsem chtěl pochopit všechny záhady 
vesmíru, času a snad i duševna, aniž bych si uvědomil, 
že jsem jen člověk. Ano. Člověk, stejně jako miliony 
jiných.
     =Nechtěl bys trochu moc?= - klidně se zeptal můj 
hostitel.
     =Jak víš, na co myslím? Snad mi nečteš myšlenky?=
     =A bylo by to tak hrozné?= - S úsměvem položil o-
tázku namísto odpovědi.
     Díval se na mne klidnýma očima a mně se zdálo, že 
se v nich každou chvíli utopím. Jeho tmavé panenky měly 
nekonečnou hloubku. Zatím cítím jistotu sebeovládání a 
snažím se ji prvně držet ve svém nitru. Chtěl jsem si 
teď ujasnit spoustu věcí. Mačkal jsem ze sebe otázky a 
snažil se vypadat klidně.
     =Ty  bys snad nechtěl poznat záhady kosmu?= - ze-
ptal jsem se opatrně.
     =Já? Nač by mi to bylo? Snad pro lidskou pýchu? 
Mám snad vyzvednout svou osobnost nad hranice skutečnos-
ti? Já ti chci pouze pomoci!=
     =Tak raď, když jsi moudrý.= - poznamenal jsem vý-
směšně, ale ani to ho nevyvedlo z míry.
     =Nech předběhnout čas. Zastav svou existenci a po-
dívej se dopředu - na budoucí minulost.=
     Nevěděl jsem, na co se mám ptát. Nepochyboval jsem, 
že se zbláznil.
     =Dveře tajemství jsou ti otevřeny. Musíš však