Z N Á T E   J E ?
                        Herbert George WELLS
                        
     Do povědomí našich čtenářů se science-fiction dostalo te-
prve nedávno. Tento žánr však není mladý. Jeden z jeho zakla-
datelů a inspirátorů je anglický spisovatel Herbert George Wells, 
který již na začátku našeho století předvídal prudký rozmach 
techniky a ukázal na hrozbu ničivých zbraní. Také však dovedl 
vylíčit svět plný krásy a harmonie i budoucí svět spokojenos-
ti.
     Wells vystudoval přírodovědeckou fakultu, znal problémy 
tehdy se rodící moderní biologie a sledoval s velkým zájmem no- 
vý technický rozvoj. Je jedním z prvních beletristiů, kteří ob-
jevili za suchými čísly a pracným hromaděním vědeckého materi- 
álu romantiku.
     Wells však nežil v umělé uzavřenosti laboratoří a konstruk-
čních hangárů. Skutečný život mu byl příliš blízký a sehevýz-
namnější objevy nedovedl odtrhnout od každodenních problémů 
prostých lidí. Sám mezi ně patřil, vyrostl mezi nimi a již od 
dětství citlivě vnímal společenské nespravedlnosti své doby. 
Otec měl malý zelinářský krámek, ale pro nemoc a pravděpodob-
ně i pro malou obchodní zdatnost musel obchod uzavřít a nechat 
se živit ženou. Herbert George, narozen v roce 1866, byl nej-
mladší ze čtyř dětí, nadaný a zvídavý chlapec, který se nemohl 
odtrhnout od knih. Špatné finanční poměry rodiny nedovolovaly, 
aby mohl studovat, a tak se mladý Wells od čtrnácti let pokou-
šel zakotvit v různých zaměstnáních. Velké nadání se však ne- 
dalo potlačit. Wells studoval při zaměstnání, později získal 
stipendia a mohl konečně dokončit vysokou školu. O jeho ka-
riéře středoškolského učitele nevíme nic – pouze to, že byla 
krátká a že Wells záhy zanechal učitelství a věnoval se své 
velmi úspěšné literární tvorbě. Ze svých učňovských a prodavač-
ských let si zachoval velmi mnoho cenných životních zkušeností, 
dokonale poznal život chudší střední vrstvy a do smrti se ne-
zbavil nechuti k marnému a strastnému plahočení těchto lidí, 
kteří nevědí, proč jsou na světě a kteří mají jen malé touhy, 
obzory a zájmy.
     Proto se Wellsův hrdina proti svému prostředí tak často 
bouří a hledá z něho východisko unikem. Pan Polly, ústřední 
postava nejlepšího Wellsova realistického románu "Příběh pana 
Pollyho" raději podpálí svůj bezútěšný domek a neprosperují-
cí krámek, naaranžuje požár tak, aby se zdálo, že uhořel a je-
ho žena obdržela pojistku, a založí si jinde šťastnější exis-
tenci. Ve svém uniku je prototypem všech Wellsových hrdinů, od 
badatele chemika, který chce uniknout společnosti tím, že se 
stane neviditelným /román Neviditelný/, ač po pana Barnstapla 
z románu "Lidé jako bozi", kterého z uzavřeného kruhu jeho ne-
radostného života vysvobodí návštěva Utopie.
     Únik, nikoli čin, se zdá být podstatou Wellsových postav. 
Jako by se Wells zastavil na půli cesty. Výborně vystihl rozpad 
kapitalistického světa, správně poukázal na to, že kořeny zla 
jsou v třídním systému, který brzdí smělejší rozvoj lidstva. 
Wells také ve svém románu "Lidé jako bozi" v podstatě správně 
popsal možnost lidského vývoje v beztřídní společnosti, kde kaž-
dý pracuje a ví proč, kde je žena rovnoprávnou společnicí muže 
atd. Nedomyslil však spojovací článek mezi neuspokojivou pří-
tomností a krásnou vidinou budoucnosti. Zde je nejslabší stránka


                           - 4 -