| |
CO JE TO, KDYŽ SE ŘEKNE ...
R O B O T
Robot je jednou z nejobvyklejších rekvizit ve sci-fi. Je
všeobecně známo, že tohoto slova poprvé použil roku 1920 Karel
Čapek ve svém dramatu R.U.R. Umělý člověk však žil ve fantastic-
kých románech už dříve. Například v roce 1818 napsala. M. W.
Shelleyová. román o umělém člověku a jeho tvůrci "Frankenstein",
čili moderní Prométheus. Takovéhoto umělého člověka, který je
organického původu dnes nazýváme android, biot či jinak. Název
robot si ponechávají automaty sice rozumné, ale mechanické.
Světovou proslulost získal klasik americké SF Issac Asimov se
svými roboty s pozitronovým mozkem. Ještě známější jsou jeho
zákony robotiky, která dnes používají spisovatelé celého světa:
l.Robot nesmí přivodit člověku úraz, nebo svou nečinností
dopustit, aby se člověk poranil.
2.Robot je povinen řídit se příkazy člověka, pokud nejsou
v rozporu. s prvním zákonem.
3.Robot je povinen starat se o vlastní bezpečnost, pokud
to není v rozporu s prvním nebo s druhým zákonem.
Přestože je robot častou rekvizitou sci-fi, málokdy hraje
hlavní roli. Kromě již výše uvedených knih doporučuji čtenáři
knihy I. Asimova /Ocelové jeskyně, Vo vesmíre niekto vraždí,
Já robot/ a sbírku sovětských povídek o robotech "Stanice u Moře
dešťů"/ / K.D./
-o-o-o-o-o-o-o-o-o-o-o-o-o-o-o-o-o-o-o-o-o-o-o-o-o-o-o-o-o-o-o-
Jiří Karbusický
Řádky ze života kyborgů
- Miluji tě!
-- Ale fuj!
- Skutečně! Jako nikoho na celém světě! Jenom tebe!
-- Jseš přetažený. Měl by sis odpočinout.
- Je mi náhodou fajn. Jen jsem ještě nikdy nic podobného
necítil. Najednou koukám ...
-- Já teď taky zírám.
- Probudilo se to najednou. Třeba už dlouho někde ve
skrytu duše ...
-- A proč zrovna já?
- Nevím.
-- A proč zrovna dnes?
- Taky nevím.
-- Ale já vím. Přeskočilo ti. A netiskni se tak na mne!
Odřeš mi lak. Tak co jsem řekla!
- Miláčku! Vždyť je to pouhá plechařina. To hravě vyklepu.
-- Netiskni se! ... Co blázníš! Vždyť budu celá. pomuchlaná!
To už nikdy nevrátíš do původního stavu! Ty ... ty
člověčě ! - 8 -
|
