- 10 -
Zbyšek   H l i n k a :
                         S L E P I C E
   Příroda je mocná čarodějka. Mám kousek pozemku, na kterém 
pěstuji trochu obilí pro naše slepice. Je přímo fantastické, 
jak během léta vyroste z jednoho zrnka celá rostlina, která 
zplodí mnoho takových zrníček, ze kterého sama vyrostla.
      Koncem léta obilí pěkně pokosím, vymlátím a uskladním 
ho v sýpce. Poslední dobou mám však problém. Část obilí se mi 
během zimy někam ztrácí. Každým rokem se úbytek zvětšuje.
    Největší trápení však mám se svojí ženou. Její kdysi tak 
sladký hlas se mění v odporné kdákání a hrozně ráda vysedává 
na dvorku se slepicemi, zatímco péče o domácnost rok od roku 
upadá. Také její vlasy se podivně mění. Ještě než jsem si ji 
bral, měla je krásně černé, jejich hebkost mě uváděla přímo 
do extáze, když jsem je mohl hladit. Poslední dobou však po-
pelavějí a nějak podivně tuhnou. Nepozorovaně jsem si jeden 
prohlédl pod lupou a velmi mě zarazila nápadná podoba s peřím. 
Teď už je mi jasné, kam se zrní ztrácí.
                     - - - - - - - - -

Ani Jiří  K a r b u s i c k ý  není ve Věstníku zjevem neznámým. 
Je to jeden z nejplodnějších autorů SFK a tak i v tomto 
čísle předkládáme široké čtenářské obci příznivců SF další jeho 
"minutky".

Jiří K a r b u s i c k ý :     T M A

PROČ ČLOVĚK VŽDY TOUŽIL PO HVĚZDÁCH ?
PROTO6E SE ZDÁLY BÝT TAK BLÍZKO.

     Tma přišla absolutně nečekaně, bez varování, týden po pře-
konání dráhy Pluta. Hvězdy kolem nás zhasly, jako když někdo oto-
čí vypínačem. Obranný systém lodi se automaticky zapojil, ale 
 neměl proti komu zakročit. Široko daleko nikdo nebyl. Vůbec 
nic nás neizolovalo od okolního světa. Jen objektivní realita 
se ukázala ve své nahotě.
    Teprve mnohonásobné zvětšení palubních teleskopů ukázalo, 
že je tomu skutečně tak. Vesmír byl, v rozporu se staletými zku-
šenostmi astronomů, nesmírně pustý. Nic nezůstalo na svém místě. 
Známá souhvězdí zmizela a místo nich zela prázdnota. Nejbližší