- 13 -

   NOVÍ  AUTOŘI  V  TEPLICKÉM  VĚSTNÍKU
   ====================================
   Autor č. 1 :   Eva  N o v á k o v á ‚ odborná pracovnice 
                  Hvězdárny v Teplicích po dlouhém a silném 
                  nátlaku redakce uvolila se napsat své první 
                  dílko v oblasti SF. A že její skromnost byla 
                  přehnaná a zbytečná, poznají čtenáři sami.

Eva  N o v á k o v á : J A K  T O  B Y L O  S  V E L R Y B O U ?

   "To teda akorát," mumlal si pod prorocký vous Jonáš, "to jste 
teda uhodli, vy hlavatí trpajzlíci ! Vy neznáte lidi ! Začnu cho-
dit a vykládat, co všechno vím a že je to úplně nezištně naučím. 
Co si myslíte, mrňousové, že lidi udělají ? Že mi budou vděční ? 
Houbeles ! Jsou dvě možnosti.
  Možnost číslo jedna: poslechnu vás. V tom případě mě ukamenují 
hned po skončení proslovu, protože závist a nenávist je lidem 
vlastní. Řeknou si — hele, jak to přijde, že ten Jonáš toho tolik 
zná a kdo ví, co si ještě nechává pro sebe, vykuk jeden ! Největ-
ší blbec ze shromážděných hodí šutr, potom se pro šutr sehne další 
a konec už známe. Tohle jsme už několikrát zažili. Taky už jsem si 
hodil šutr, když jeden mudrc měl řeči, že by rád viděl toho pána-
boha, co mi řekl, abych šel obracet hříšníky. Byl moc chytrej, ten 
mladíček. Copak se dá lidem říkat jen tak, že se nemá krást, zabí-
jet, nechávat staré rodiče umřít hlady, protože se to prostě ne-
sluší a protože to není hodné člověka a že člověk — to zní hrdě ? 
To nechám jiným. Je to už taková všivá doba, že tu musí být pán-
bůh, aby lidem nařídil, že mají být lidi. Jo, to první přikázání 
z desatera, to vám dělalo hlavu. Co prý to má za smysl že v jed-
noho boha věřiti budeš. To je snad taky jasný, ne ? Jeden bůh, to 
už je jedno jak se jmenuje a kdo to je, dal desatero přikázání a 
trvá pod hrozbou trestů na jejich dodržování. Mezi námi, Mojžíš 
musel mít smysl pro efekt a musel být báječný chemik, jak tu ho-
ru Sinaj zahalil do blesků a dýmu, než snesl dolů desky s desate-
rem, co tam předtím po celé tři měsíce pracně tesal. Abychom se 
však vrátili k tématu. Další bůh by dal jiná přikázání, třetí zase 
jiná a veškerá práce s desaterem by byla v háji. Však to dalo fušku, 
vysvětlit vám, že lidi potřebují někoho vševědoucího a všemohoucí-
ho, aby dokázali být lidmi ze strachu před trestem. Teď na ně chce-
te vyrukovat s vědou, netradičními zdroji energie a s mezihvězdnými 
výpravami.
   Druhá možnost — nechat si pro sebe úplně všecko. Mlčet o pobytu 
ve vaší podmořské stanici, mlčet o všem, co jste mi po řadu týdnů 
ukazovali, co jste mě s nekonečnou trpělivostí učili. Že chcete, 
aby se lidstvo stalo co nejdříve vaším rovnocenným partnerem. Aby 
znalo všechno co vy, prý jako mladší bratři, které starší vedou 
za ručičku a učí je všechno, k čemu se už sami dopracovali. Jenže 
vy ty svoje bratříčky neznáte. Jen se jim ukažte, uvidíte sami — 
- ale dlouho se dívat nebudete. Z nenávisti nebo z hravosti, jak