operativní porada. Mají morální právo onu inteligentní bytost 
okamžitě likvidovat podle návrhu fyzika Rejpala? Praktických dů-
vodů bylo několik. Hlavním z nich byla z narušení těžebních 
prací v nedalekých bohatých ložiscích uranu, dodávajících nez-
bytné palivo pro hlavní reaktor. Geolog Šmudla se domníval, 
že domorodci budou chtít protislužby, které posádka nebude moci 
splnit. Vžyť místní obyvatelstva vyžadovala vysoký poplatek 
i za převážení obyčejné kamenné soli, která nemá zdaleka tu ener-
getickou hodnotu jako uran 235...
     Nakonec však zvítězilo stanovisko palubního lékaře Kejchala. 
Jako starý alergik cítil slabost ke všem postiženým tvorům. 
A Sněhurka mezi ně zajisté patřila. Nervový systém evidentně 
ve značném nepořádku, vleklý zánět spojivek, počátek druhého 
stadia hladu, odřeniny, mírná otrava krve po pobodání místními 
členovci, známky násilí na určitých částech těla... A tak se jí 
místo likvidace dostalo několika bezbolestných léčivých i posi-
lujících injekcí. Když konečně otevřela své bezbřehé oči, div 
jí nevypadly z důlků: "Hele trpaslíčkové!" A podle místního 
přátelského zvyku je začala líbat. Nepomohly protesty palub-
ního lékaře, ani zoufalá obrana velitele Prófy. Jen psycholog 
Stydlín si došel dvakrát s pochybným argumentem o důkladném 
studiu domorodců.
     Styl života v chaloupce se od základu změnil. Prófa se už 
nebál invaze domorodců, Stylín dále pečlivě studoval zvyky 
zdejší civilizace, Kejchalovi se po invazi místních mikroorganis-
mů vrátila alergie a vzteklý Šmudla díky pořádkumilovnosti nové 
nájemnice neustále sbíral své geologické vzorky ze smetiště. 
Posádka však hrdinně pokračovala ve svých úkolech. Opravila 
pohonnou jednotku a nyní již hromadila palivo pro zpáteční cestu. 
Jediným rušivým vlivem byly nečekané návštěvy macechy. První 
dva pokusy o likvidaci Sněhurky Kejchal hravě zvládnul, zato 
poslední /ten s otráveným jablkem/ skončil málem tragicky. Veš-
keré dosažitelné preparáty nepomáhaly - a tak nezbylo než přistou-
pit k riskantnímu kroku. Kosmonauti vyšroubovali z létajícího 
talíře kolektivní hybernátor, odstranili vnitřní příčky a zmrazi-
li Sněhurku, kterou v té době začali mít vlastně svým způsobemn 
všichni rádi, na teplotu kapalného dusíku. Tak vydrží navěky, 
než dorazí další výprava s potřebným vybavením. Bylo to romantické, 
ale přesto zcela pochopitelné gesto. Vždy po těžké denní dřině 
přicházeli k průhlednému víku hybernátoru abyvtiché soustrasti 
vzpomínali na ona láskyplná kukadla a nenáviděli zlou macechu.

                             - 13 -