nedokázal, ale tu a tam jsem na něco přišel. Pokusím se to aspoň 
stručně vysvětlit. Když já řeknu - abych si vymyslel něco vhodného 
- třebas:"Židle." Nu dobře, uvidím nějakou židli, kterou mi generá-
tor vyrobí. Ale židlí může být spousta druhů, dřevěné, kovové, vypol-
štářované, velké, malé, bílé, zelené, růžové, s trnoží i bez ní, 
houpací, proutěné a kdovíjaké ještě, musel bych se podívat do seznamu, 
cu všechno generátor nabízí. To jsou takzvané parametry, které si 
mohu určit sám; řeknu: "Malá dřevěná zelená židle," a přesně takovou 
dostanu. Kdybych přikázal jen:"židle," obdržel bych také nějakou 
židli, a to dokonce pokaždé jinou. Parametry by se dosadily náhodně, 
dostal bych rozmanité barvy, velikosti i materiál. Ale nedostal bych 
židli houpací, tento parametr se totiž dosazuje vždy "nehoupací." 
Ledaže bych si houpací židli speciálně přál. Teď mě na, chvíli omluvte. 
Zapínám generátor. "Jitku, letní louku, přes slunce mráček, jednoho 
mravence, milování." Krabička v sobě skrývá netušené možnosti, jen 
se je naučit využívat. Ležíme v měkké trávě, dotýkáme se, čekám, až 
vyleze ten mravenec, abych jej mohl odehnat; nevím, kdy a kde se 
objeví, ale to by nebyla žádná zábava, kdybych si všechno určil 
předem. A potem – jej:
   Tak jsem přišel na zajímavou věc, představte si, objevil jsem 
zbytečný parametr, i když se nachází jen u některých programů. Není 
uvedený v seznamu, a v něm by měly být všechny parametry, aspoň to 
autoři návodu tvrdí. Na začátku se do něj vždycky dosazuje nula. To-
tiž, když jsem žíkal, že nějaký parametr je např. "modrý," bylo to 
jen přibližné vysvětlení. Ve skutečnosti má jenom čísla, řekněme 263, 
a vím, že 263 znamená právě "modrý". A najednou se objeví jakýsi 
parametr, o kterém nevím, co znamená, a ještě je vždycky nula. Což 
takhle za něj dosadit jedničku? Nebylo to tak jednoduché, neznám 
patřičné klíčové slovo, a tak jsem musel trochu pájet a připojit ke 
krabičce elektrický psací stroj a vůbec to pěněkud upravit. Teď to 
jdu vyzkoušet. Je horko, zkusím "zaživa pohřbeného," v rakvi bude 
pěkný chládek. Zapínám zařízení a ťukám chvíli na psacím stroji, 
abych dosadil 1 za ten zbytečný parametr. Ještě kontrola - správně. 
Tisknu červené tlačítko. Tak, to je ono! Tmavá rakev, hrobníci házejí 
hlínu, vlhko a chlad, zatuchlý zápach. Ohmatávám víko - pevné, masívní 
dřevo. Sypání hlíny už není slyšet, musím být pěkně hluboko. Jen by 
ta rakev mohla být měkčí, tlačí mě do zad. A tma je, příště si objed-
nám světélkující houby, jestli tu půjde. Tak to by už mohlo stačit. 
"Stop." Cože, stále tma? Zdvíhám ruku, dřevěné deska. Opakuji zřetel-
ně: "Stop! Nic. "Stop, proboha, stop!"
   Dýchá se mi hůř a hůř.
                            - 16 -

                                           32/83  FV SSM