Fanziny
Digitalizované fanziny        Souvislosti        Seznam fanzinů        Obálky fanzinů        karel506@post.cz        Navštivte nás na Facebooku  
 
první strana předchozí strana na úvod fanzinu další strana poslední strana
                         -  11 -

J.G. Ballard         Nahrávka číslo 12

     "Hádejte znovu," řekl Sheringham.
     Maxted si nasadil sluchátka, pečlivě si je urovnal na uších. 
Když se deska roztočila, soustředil se a pokoušel se zachytit sebe 
menší ozvěnu totožnosti.
     Slyšel rychlý kovový šelest, jako kdyby ocelové piliny šustil 
trychtýřem. Zvuk trval snad deset sekund, opakoval se asi tucet-
krát a potom skončil řadou típavých tónů.
     "No?" zeptal se Sheringham.
     Maxted si stáhl sluchátka, třel si jednxoucho. nahrávky poslou 
chal už celé hodiny a uši měl od sluchátek celé odřené a znecitli-
věné.
     "Mohlo by to být cokoliv. Rozpouštějící se kostka ledu?"
     Sheringham zavrtěl hlavou, až se mu roztřásla bradka.
     Maxted pokrčil rameny. "Srážka dvou galaxií?"
     "Ne. Zvukové vlny neputují kosmickým prostorem. Trochu vám na-
povím. Je to jeden z příslovečných zvuků." Zdálo se, že si v tom 
katechismu libuje.
     Maxted si zapálil cigaretu, zápalku odhodil na laboratorní 
lavici. Hlavička roztavila kalužinku vosku, vychladla a zanechala 
mělkou černou xxxx jizvu. Maxted ji potěšeně pozoroval a uvědomil 
si, jak se Sheringham vedle ošívá.
     Rozpumpoval mozek k mírně vulgárnímu přirovnání. Co x takhle 
moucha –"
     "čas vypršel," skočil mu do řeči Sheringham. "Padající špend-
lík." Zvedl z gramofonu přípalcovou desku a nechal ji vklouznout 
do obalu.
     "Vlastní let, dopad už ne. Použili jsme patnáctimetrovou šach-
tu a osm mikrofonů. Myslel jsem, že na tohle přijdete."
     Natáhla se pro poslední nahrávku, dvanáctipalcovou dlouhohra-
jící desku, jenže Maxted vstal dřív, než ji Sheringham dopravil 
na talíř gramofonu. Prosklenými dveřmi viděl zadní dvůr, stůl, 
sklenice a broušenou láhev blýskající se v temnotě. Sheringham a 
jeho dětinské hříčky ho najednou dráždili; cítil, jak se ho zmoc-
ňuje nevole, že toho muže snášel tak dlouho-
     "Pojďme trochu na vzduch." řekl příkře, a když se protáhl ko-
lem jednoho stojanu se zesilovači, dodal: "Uši mě brní jako gongy."
     "Klid nám rozhodně neuškodí," ochotně souhlasil Sheringham.