Fanziny
Digitalizované fanziny        Souvislosti        Seznam fanzinů        Obálky fanzinů        karel506@post.cz        Navštivte nás na Facebooku  
 
první strana předchozí strana na úvod fanzinu další strana poslední strana
                              - 4 -


poletujícími opeřenci se velebně nese Boeing 727 na své cestě do 
teplejších krajin. Po mezi se šourá dědek s kosou.
    EUdi se usmívá. Život je přece tak krásný! A ještě krásnější 
je život rozdávat. Rozdávat ho plnými hrstmi v úzké spolupráci s 
půvabnými životadárkyněmi. Eudi se zatím ještě může usmívat.
     Čeká, až dědek zmizí za terénní vlnou, až se kosa přestane 
blýskat na ranním slunci, pak se zvolna vydává k silnici. Přeskaku-
je příkop a rovnýma nohama dopadá do štěrku na krajnici. Sedá si 
do příkopu a se zájmem sleduje jakéhosi černého brouka, jak si ra-
zí cestu zelenými stonky.
     Eudi   má čas. Teprve za čtvrt hodiny se od motorestu Zdar, 
dvanáct kilometrů odtud, odpoutá bílý trabant s pražskou poznáva-
cí značkou, a s řidičem, který se ukrutně nudí a který    tuto 
vzdálenost navzdory ostrým zatáčkám urazí za necelých osm minut.
     Kolem projíždí babka na kole. Obličej v černém šátku se na 
Eudiho zvědavě a zároveň přísně podívá, na řidítkách zařinčí ban-
daska a nohy v odraných te niskách dál vytáčejí metr za metrem.
     Neuplyne ani půlhodina. U Eudiho brzdí bílý trabant a ukrut-
ně se nudící řidič otevírá dvířka.
     A protožr Eudi je dobrý posluchač, připadá Tondovi, jak se 
onen řidič jmenuje, že už dlouho nevzal tak sympatického stopaře. 
Zdá se, že většina lidí, které mají pozemšťané rádi, jejich 
dobrými posluchači. Proč ale posluchači mají rádi vypravěče, 
to nechápu.
     Dusím se ve výfukových plynech. Kdy se konečně vzdáte aspoň 
těch dvoutaktů...
     Prolínám svou profesi.
     Naštěstí už po několika desítkách kilometrů začíná Eudi stále 
silněji vnímat dívčí touhu.
     Tondovi je viditelně líto, xxxx že dál už pojede sám.
     Eudi mu ještě zamává z prašné návsí obce, jejíž jméno neza-
jímá ani jeho, ani mě, ani vás, ani Tondu, a vrací se kus cesty 
zpět.
     Aha:
     Jana Koudelková: studentka střední ekonomické školy, dcera 
lékařky a vedoucího pracovníka, štíhlá, drobná, celkem pohledná, 
romanticky založená, v osmnácti stále ještě panna. V táboře přátel 
ochrany životního prostředí se jí líbí. Je tu príma parta a Jana 
navíc ráda pracuje v lese. Ráda vdechuje vůni pryskyřice, ráda