|
- 15 -
rok," řekl Sheringham. Stál před Masterem rozhořčen a gestikuloval
sifonovou láhví. "Rok. Víte vy vůbec, jak takový rok může být hnus-
ný?" Na okamžik se odmlčel, potom se vytrhl ze vzpomínek. "Minulou
sobotu, chvíli po půlnoci, jste se vy a Susan rozvalovali právě v
tomto křesle. Víte, Maxtede, tady všude dokola jsou audiosondy.
Tenké jako tužka, s ohniskem šest palců. Jenom do té opěrky, co
máte pod hlavou, jsem nastrkal čtyři." Jako poznámku pod čarou do-
dal: "Ten vítr je váš dech, tenkrát pořádně silný, pokud si vzpo-
mínám. A ten hromový efekt vytvořily vaše navzájem smíchané tepy."
Maxted se vznášel v záplavě zvuků.
O něco později mu do očí vplula Sheringhamova tvář, roztřesená
bradka, divoce se chvějící ústa.
"Maxtede! Můžete hádat ještě dvakrát, tak se trochu soustřeď-
te," vykřikl podrážděně a jeho hlas se téměř ztratil v hřmění, kte-
ré se valilo z moře. "No tak, člověče, coto je? Maxtede!" zařval
Sheringham. Přiskočil k nejbližšímu reeproduktoru a otočil reguláto-
rem hlasitosti na maximum. Dvorem se dunivě hnaly zvuky a jejich
ozvěna burácela nocí.
Maxted byl v tomto okamžiku téměř u konce, blednoucí myšlení
jako beztvarý ostrůvek dočista vymletý bušícími vlnami
Sheringham si klekl a zakřičel mu do ucha.
"Maaxtede, slyšíte ještě to moře? Víte, v čem se topíte?"
Sled obrovských vln, jedna topornější než druhá, se přes ně
převaloval a táhl je do hlubin.
"V polibku!" zaječel Sheringham. "Polibku!"
Ostrov se smekl a sklouzl do tekutého písku podmořské plošiny.
překlad V. Kříž
-----------------------------------------------------------------
Pavel Šrédl T E L E - F I C T I O N S
....................................................................
"A tím naše vysílání končí, vážení přátelé. Loučím se svámi
a přeji vám dobrou noc. S diváky čtvrtého světelného okruhu se lou-
čím navždy, protože až uslyšíte tato má slova, budu již několik
desetiletí po smrti."
+ + +
"... a yní něco pro ženy. Štéhloploutvé manekýnky nám předvá-
dějí poslední modely od sousedů. Před dvaadvaceti lety vypadala
letní móda v tropech ERINNU II. takto..."
|