|
13
Zbyněk Šůcha
Výprava na souřadnice 18-59-3/K
____________________________________
Večírek v zahradě pomalu skončil. Dlouhý stůl byl plný zbyt-
ků,láhví a vrchovatých popelníků. Kolem se válely poražené
židle a mezi nimi si našel místo ke spaní poslední bdící člen
večerní společnosti. Nutno dodat, že dnes pořádně přebral a
tak okamžitě pod stolem usnul.
Ostatní účastníci bujné pitky, která skončila teprve v půl
třetí k ránu, se dílem rozešli do svých domovů a někteří šli
spát do vily, stojící v rohu zahrady. Byla teplá květnová noc
a tak i v altánku na lavičce usnul unavený milenecký pár.
x x x x
- Kurs na přistání! Souřadnice 18-59-3/K! - ohlásil počí-
tač.
Pozvolna jsme se spouštěli na noční stranu planety a pozo-
rovali její povrch. Bylo zajímavé, že z devíti planet této
soustavy vykazovala pouze třetí oběžnice aktivitu v pásmu ra-
diových vln. Jako kdyby byl život ve vesmíru nějakou zvlášt-
ností.
Palubní počítač opět zamrkal barevnými kontrolkami a kovo-
vým hlasem oznámil:
- Pozor! Posádka připoutat! - A vzápětí začal odpočítávat
čas, zbývající do přistání: - 15,...10,...5,4,3,2,1‚0. Vypnuty
brzdící trysky!
Náš mezihvězdný koráb dosedl na velkou a hladkou plochu.
Automaty uhasily ihned povrch planety, který se při přistání
vznítil. Vysoukali jsme se z tlumicích pytlů a začali se ra-
dit, co dál.
Odebrali jsme vzorek zdejší atmosféry, ale vykazoval velký
poměr nebezpečných prvků jako kyslík, uhlíkaté sloučeniny a
podobně. Oblékli jsme si proto kroužkové skafandry.
Poslední tři články těchto oděvů tvořily koule, do nichž
si každý z nás napumpoval pod tlakem naši metanovou atmosfé-
ru
Dohodli jsme se, že nejdříve vylezou ven dva členové po-
sádky a my tři je budeme zevnitř zajišťovat. Otevřel se prů-
lez a ven jako první vyšel náš odvážný mechanik Cerv. Ani
Vir nechtěl byt pozadu a za chvíli nám oba zvenku vesele za-
mrkali tykadly se svítícími kuličkami na konci.
Mechanik Cerv rozsvítil své tykadlo na plný výkon. Zaplál
ostrý kužel světla, v němž se matně rýsovaly předměty na povr-
chu planety.
Nablízku vedle lodě čněla do velké výše podivná kulatá věž
z průhledného materiálu. V její spodní čtvrtině byla průsvit-
ná tekutina, která vrhala ve svitu tykadla červené světlo.
Nahoře se věž prudce zužovala a na svém vrcholku nesla želez-
nou obruč.
|