14
   Vedle věže stála nevelká hranatá ohrada, plná kulatých, 
různě dlouhých válců. Vir s Cervem se dohadovali, co to může 
být. Přilezli blíže a zjistili, že válce jsou na jednom konci 
čímsi opálené. Poslali telepatickou zprávu do počítače v lodi. 
Snad to on po vyhodnocení zjistí.
   Za ohradou byla louže čehosi zasychajícího, co vzdáleně při-
pomínalo tekutinu z věže. Cerv odebral do skafandru vzorek. 
Pak oba lezli dále.
   Náhle se Vir nerozhodně zastavil, neboť před ním se otevře-
la obrovská propast. Hladká plocha zde končila a dolů světlo 
nedosáhlo, ani když spojili zdroje svých kuliček v jeden. Pou-
ze nedaleko se v slábnoucím paprsku rýsovalo nějaké tmavé po-
hoří.

                        x   x   x   x


   Spáč mezi židlemi se pohnul. Asi jej na okamžik probudilo 
světlo, které se mu i přes zavřená víčka na chvíli dostalo do 
podvědomí. V polospánku se obrátil na druhý bok, loktem zava-
dil o jednu ze židlí, až lehce drcla do stolu a tiše zamumlal: 
- Až ráno... až bude bílý den... - Pak opět usnul.

                        x   x   x   x


   Palubní počítač po zjištění krátkého zemětřesení ihned vy-
slal telepatickou zprávu oběma průzkumníkům, aby vyčkali na 
místě. Budou-li se otřesy opakovat, okamžitě se musí oba co 
nejrychleji vrátit zpět.
   Delší dobu se však nic nedělo a Cerv s Virem dostali z lo-
di pokyn, že mohou pokračovat s opatrností ve výpravě.
   Oba se dostali k velkému bílému disku. Jeho okraje se smě-
rem od středu zvedaly do výše. Vir vystřelil své vlákno naho-
ru na disk. Okamžitě se v místě dotyku pevně přilepilo. Cerv 
je pak zesíleným paprskem svého tykadla přejel shora dolů a 
vlákno ztuhlo. Vir začal šplhat. Nahoře se potom přisál spod-
ní přísavkou skafandru na okraj a zamířil světlo doprostřed 
disku.
   Tam ležely podivné velké předměty, které se ve světelném 
paprsku tykadla kovově leskly. První předmět byl podobný gi-
gantickému trojzubci a druhý byl až do půlky kulatý a pak pře-
cházel v jakousi dlouhou plošinu, která však byla úzká. Ještě 
se tam tyčila za diskem nějaká konstrukce, ale to již Vir ne-
stačil poslat telepaticky do lodi.
   Při svém úsilí uvidět ze svého stanoviště co nejvíce, se 
vztyčil do plné výše svých dvou centimetrů a to se mu stalo 
osudným.

                        x   x   x   x


   Bylo již pět hodin ráno a první probuzený pták v zahradě, 
mladý černý kos, který přiletěl na stůl, aby se podíval, co 
pro něho zbylo po včerejším večírku, zahlédl na okraji jedno-
ho talíře malou housenku.
   Rychle ji sezobl a ani druhá, jenž se kroutila na stole 
vedle talíře, mu neunikla. Potom se pustil s chutí do zbytku 
rohlíku.
                        x   x   x   x