nima, Celá úroda je v tahu.“
   “Však já je uklidním,“ řekl na to pan Gandy. “Nikde žádný důkaz. 
A za týden volby...“
   Vylít z místnosti a všichni z a ním. Vyskočil jsem ze židle a 
začal se drbat. Ten prevít, kterej do mě napumpvaii, mě pod kůží 
strašně lechtal. Měl jsem na pana Gandyho pořádnej vztek.
   “Rychle,“ řekl pan Armbruster. “Musíme vymáznout. Teď máme příle-
žitost.“
   Vy adli jsme zadním vchodem. Bylo to docela snadný. Vokolo do-
mu jsme se dostali před budovu a tam byl v dešti velkej zástup. 
Nahoře na schodech k radnici stál pan Gandy, koukal vošklivě jako 
dycky na velkýho hubenýho chlápka, kterej mával kusem kamene.
   “Každá přehrada má určitý kritický bod,“ řekl pan Gandy, ale ten 
velkej chlap řval a mávl kamenem nad hlavou.
   “Rozeznám přeci dobrej beton vod mizernýho,“ ječel. “Tenhle 
prevít je samej písek. Tahle přehrada by nezadržela ani galon vody.“
   Pan Gandy zavrtěl hlavou.
   “Je to strašné,“ řek. “Jsem otřesen právě tak jako vy. My jsme 
pochopitelně uzavřeli smlouvu v dobré víře. Jestliže stavební spole-
čnost Ajax použila špatného materiálu, budeme je stíhat soudně.“
   V tý chvíli mě to svědění tak dožralo, že jsem se k něčemu roz-
hod. A taky že jo.
   Hubenej chlápek ustoupil vo krok a vokázal prstem na pana Gandy-
ho. “Poslyšte,“ řek. “Tady se proslejchá, že stavební společnost 
Ajax patří vám. Co je na tom pravdy?“
   Pan Gandy votevřel hubu a zas ji zavřel. Drobátko to s ním zakle-
palo.
   “Ano,“ řek. “Patří mi.“
   Měli jste slyšet, jak ty lidi v zástupu zařvali.
   Velkej chlap se zhluboka nadech.
   “Tak vy to připouštíte? Tak to taky možná připustíte, že jste 
věděl, že ta přehrada je na kočku, co? Kolikpak jste na tom trhnul?“ 
“Jedenáct tisíc dolarů,“ řekl pan Gandy. “Čistého, to když jsem 
zaplatil šerifovi, radním a...“
   Jenže v tý chvíli se zástup vrhnul ke schodům a pana Gandyho už 
vůbec nebylo slyšet
   “Tak, tak,“ řek Pan Armbruster. “Tak to by bylo všecko. Víš, co 
to znamená, Saunku? Že se Gandy zbláznil. Určitě, ale teď do toho 
šlápne opozice, všecky podvodníky vyhoděj a v Pipervillu si zas 
užijeme pěknejch časů. Teda až do tý doby, než se vrtnu na jih. 
Takhle na zimu se vždycky stěhuju na jih. Je to hotovej zázrak, ale

                            - 23 -