O naší soutěži

   Do třetího ročníku soutěže se sešlo třicet pět příspěvků ‚ 
a tak mělo jedenáct porotců při hodnocení více práce než sudičky 
nad kolíbkou, a tomu taky odpovídala bouřlivá atmosféra při 
konečném rozhodování. Nejdříve bylo vybráno jedenáct nejlepších, 
které postoupily do finále. V dalším kole pak porota určovala 
pořadí. Každému z porotců se líbilo něco jiného, a tak byla 
hodnocení velmi různorodá. Největší rozruch způsobily básně 
Josefa Zelenky, což je útvar, který se v naší soutěži objevil 
poprvé, a tak Vám je předkládáme k posouzení. Výborné byly i 
povídky našeho nejplodnějšího autora Jiřího Kolafy, z nichž 
pět bylo ve finálové skupině. Vítězství nakonec získalo “Probuzení“ 
Zdeňka Rampase.
   Informacím o průběhu letošní literární soutěže bude věnováno 
/skoro/ celé 4. číslo našeho fanzinu. Nyní alespoň několik slov 
o tom, co vyhrál Zdeněk Rampas.
   Jelikož byl Huňáč zelený zařazen mezi oh rožené druhy, byl 
jeho lov v celém Vesmíru přísně zakázán. Proto jsme byli nuceni 
se obrátit na obyvatele planety Serta, kde jsou huňáčové již dlou-
há tisíciletí chování jako lovecká a okrasná zvířata. Odtud jsme 
téměř v poslední chvíli /vzhledem ke kosmickým bouřím v mezi-
galaktickém prostoru/ obdrželi okrasný poddruh:
           Huňáč zelený okrasný /Villoidus viridis SF ssp 1982/ 
   I když prošel složitým genetickým šlechtěním, je na tomto 
poddruhu Huňáče zeleného dobře patrné, že jeho předkové patřili 
k plazům. Patrně se nejvíce podobali našim dinosaurům, o čemž 
svědčí typický ještěří ocas. Dal by se taky přirovnat k drakům, 
a tak předpokládáme, že některá z větších forem huňáče, u které se 
předpokládá schopnost tunelovat prostor a cestovat vesmírem, 
mohla zavítat na Zemi. Jelikož huňáčové jsou proslulí svou 
přítulností k homoidům zvláště slabšího pohlaví, mohl takto 
zbloudilý huňáč dát podnět ke vzniku většiny pohádek. Ovšem 
huňáčově jsou mírumilovní, a tak kruté příběhy o násilí konaném 
na princeznách jsou jen pusté pomluvy.
   Huňatost byla u našeho huňáče šlechtěním potlačena a projevuje 
se jen v bohatém ochlupení na hlavě, které trochu připomíná lví 
hřívu. Zato typická zelená barva září na celém těle huňáče. 
Jinou barvu mají jen lopatkovité zadní končetiny sloužící k mo-
hutnému odrazu, neboť přední končetiny zakrněly až úplně zmizely. 
Mají bílou barvu s oranžovými a zelenými puntíky, stejně jako 
lem ve tvaru ozdobné kravaty. Celkově působí velmi kultivovaným

                             - 6 -