nenávist pod pláštíkem družnosti a zdravého soutěživého ducha.
   Gladys si dávala navážet zásoby: basy piva, pytle brambor, 
pytle mouky. Za dva roky ho předvede, ale její vítězství bude zbyt-
ečné.
   Třeba to přežene. Všechny jsme si pamatovaly na Daria Elizabethy 
Bentové, který měl před několika lety skoro Gregoryho hodnotu a 
přál si vyhrát, ale přehnal to a zemřel šest neděl před velikým dnem. 
Senzační váha 310 kilogramů. Ale byl diskvalifikován.
   Měsíc před soutěží jsme na Gregoryho zapomněly. Letošní soutěž 
měla bát bez překvapení. Všechny (kromě Gladys) věděly, kteří man-
želé budou předvedeni. Snadno se dalo uhodnout, kdo zvítězí. Jenže 
soutěž je soutěž a vzduch byl nabit obvyklým napětím.
   Nastal den soutěže. Bylo teplo a slunce oslňovalo. Na stadionu 
se shromáždil vzrušený dav. Tento rok samozřejmě nebyly palčivé 
otázky typu: kdo asi neočekávaně předvede manžela ? nebo: kdo ho 
nechá zavřeného ještě do přístího roku ?
   Ale pět minut před průvodem se na všech rtech objevila otázka: 
"Neviděly jste někde Gladys ?" Vzrušení narůstalo. Natahovaly jsme 
 krky, rozhlížely se po stadionu. Ale Gladys nikde. Řadami proběhl 
 vzteklý šepot. Že by Gregoryho připravila během jediného roku ? 
 Ne, ne, to nebylo možné.
     Orchestr spustil a kamióny pomalované pestrými barvami a 
 pokryté křiklavými látkami vjely na stadion. Bylo jich dvacet šest. 
 Kolik žen to jen podepsalo pakt ? Dvacet pět ? Dvacet šest ? Nikdo 
 si přesně nevzpomněl.
    Kamióny objely hřiště. Pozornost davu se soustředila na průvod 
 a na vchod do stadionu, aby se nepropásl tak očekávaný příchod 
 Gladys.
    Zazněla břeskná fanfára a vozy zastavily. Ženy vystoupily a po-
stavily se před ně. Všechny známe napětí tohoto okamžiku. Víme,že 
diváci jedním pohledem obsáhnou řadu žen a že jsou schopni regi-
strovat dva tucty i víc nejkrásnějších toalet a přitom si uchovat 
v hlavě jména těch, které tam měly být a které tam nejsou. Chvíle 
silného vzrušení, bohužel příliš krátká, a ukážou se vám léta pro-
počtů, nadějí, práce, plánů. Během té půlvteřiny se všechny oči