10
     V té chvíli vyšel z protějšího domu opozdilý chodec - starší obrýlený 
pán s aktovkou.
     "Rony," zajíkl se Tony a strnul. "Vidíš?"
     Rony nic nechápal.
     "Tam toho chlapa! Vždyť je to robot!"
     "Muž kráčel toporným krokem směrem k nim. Na jeho chůzi bylo opravdu něco 
zvláštního, co působilo nezvyklým dojmem.
     "Co blázníš, vždy je to normální člověk."
     "Není! Podívej jak hýbe rukama. Rony, to je určitě robot! A kdepak nechal 
pána?"
     "Uklidni se, co blázníš? Nejsi opilý?" Rony pohlédl starostlivě na svého 
druha, který se na něj díval kalným pohledem. A pak s hrůzou spatřil, jak se 
Tony bleskurychle shýbá pro kámen, kterých tu byla naaranžovaná spousta, a zbě-
sile se vrhá proti neznámému chodci.
     "Já ti ukážu, ty zatracená mašino! Nás nedoběhneš!" vykřikl. A než Rony 
stačil cokoliv udělat, Tony uhodil muže s aktovkou do hlavy. Neznámý se beze 
slova - jako loutka, jíž náhle přeříznou vodící lanka - sesul k zemi. Na lesklou 
dlažbu jako líný had vytékal pramínek husté červené tekutiny.
     "Tony, ty blázne, cos to provedl?" zařval Rony a vyrazil kamarádovi smrtí-
cí zbraň z ruky. Tony byl víc překvapen, než vyděšen. Nedůvěřivě pozoroval 
svou oběť, neschopen uvěřit tomu, že se mohl zmýlit.
     "Ale to není možné, vždyť se choval úplně jinak, to není ..." vyrážel ze 
sebe jednotlivá slova. Někde nad nimi se otevřelo okno. V dálce uslyšeli slabé 
houkání policejního vozu.
     Ronyho tvář se však najednou rozjasnila. "Klid, Tony, rychle ke mně." 
Bleskově vytáhl ruku z kapsy, překvapeně hvízdl, když zjistil, že baterie už 
je uvnitř, přitáhl k sobě svého druha a stiskl tlačítko.

                                x x x x x x

     Oba přátelé přišli k ohradě se samosvítícími plakáty, kde se zastavili.
     "Nechybí vám v lednici Davidsonovy mražené řasy?" zasmál se Rony nad 
obrázkem talíře plného zelených pochutin.
     "Hele Rony, viděls už tohle? Prý "Neopíjejte své roboty", zlobil se Tony 
nad plasticky vyvedeným záběrem dvou rozesmátých kumpánů. "Nevím, proč bych 
nesměl opít robota. S robotem si může každý dělat, co ho napadne. Kdybych třeba 
potkal nějakého opuštěného, tak ..."
     Tony nestačil dokončit myšlenku; zaujala ho totiž silueta postaršího pána 
v brýlích, který za sebou zavíral dveře protějšího domu. Sehnul se pro kámen 
a zopakoval svůj výstup. Rony stiskl tlačítko v poslední chvíli.
     Rony a Tony se zastavili před ohradou se samosvítícími plakáty a zastavují 
se tam každých pět minut, protože Ronymu nezbývá nic jiného než zachránit situa-
ci stisknutím tlačítka. Je totiž odpovědný a čestný člověk, zatímco Tonyho zal-
koholizovaný elektronický mozek se po přečtení pobuřujícího textu rozhodne vždy 
jen pro jediné řešení.


                    - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -