Fanziny
Digitalizované fanziny        Souvislosti        Seznam fanzinů        Obálky fanzinů        karel506@post.cz        Navštivte nás na Facebooku  
 
první strana předchozí strana na úvod fanzinu další strana poslední strana
                                                            17
- Je to všechno omyl, - odpověděl pevně Artur. Zkušenost, kte-
rou získal jako pojišťovací agent, mu teď dobře posloužila.
Artur se setkával s lidmi nejrůznějších typů a musel se vy-
znat i v zamotaných situacích. Obluda se zřejmě snažila vy-
volat démona. Narazila při tom na Artura Hammeta, a má dojem, že 
Artur je démon. Omyl je třeba napravit co nejrychleji.
- Jsem pojišťovací agent, - prohlásil.
Netvor zavrtěl ohromnou hlavou, ze které vyčnívaly rohy. Plácal 
se do boků a nepříjemným svistem rozrážel vzduch.
- Tvá vedlejší činnost mě vůbec nezajímá, - zavrčel Nelzebub. 
- Dokonce je mi úplně jedno, ke kterému druhu démonů patříš.
- Vždyť vám přece říkám, že...
- Nehraj to a mě! - vrčel dál Nelzebub. Přistoupil k okraji 
pětiúhelníku a sveřepě blýskal očima. - Vím, že jsi démon. 
A já potřebuju krhle.
- Krhle? Nechápu...
-Mám ty vaše démonské vytáčky prokouknuté, - prohlásil Nelze-
bub a jen stěží zachovával klid. - Vím, že ty jako démon, vyvo-
laný zaklínáním, musíš splnit jedno přání tomu, kdo tě přivolal. 
Já tě vyvolal, protože potřebuju krhle. Deset tisíc liber krhlí.
- Krhle... - začal v rozpacích Artur a snažil se držet v co 
možná nejvzdálenější části pětiúhelníku, dále od obludy, která 
divoce švihala ocasem.
- Krhle neboli šamar neboli čirnik neboli fon-derpšik. Vše-
chno je jedno a totéž.
On mluví o penězích, došlo najednou Arturovi. Slůvka byla 
neznámá, ale intonace, se kterou byla pronesena, nenechala nikoho 
na pochybách. Krhle jsou zřejmě místní valuta.
- Deset tisíc liber není tak moc, pokračoval Nelzebub s chytrác-
kým úsměvem. - Pro tebe určitě. Můžeš se radovat, že nepatřím 
mezi kretény, co touží po nesmrtelnosti. -
 Artur se radoval.
- A co když nebudu chtít?
- V tom případě, - odvětil Nelzebub a zaměnil úsměv za chmurnou 
grimasu, - v tom případě tě budu muset začarovat. Uvěznit tě do 
této lahve. -
Artur se úkosem podíval na obrovskou průzračnou zelenou láhev, 
která se tyčila nad Nelzebubovou hlavou. U dna byla láhev široká 
nahoru se pak stále více zužovala. Jestliže je příšera schopna 
nacpat Artura dovnitř, znamená to konec. Sám se už nikdy úzkým 
hrdlem ven nedostane. Artur nepochyboval, že netvor je schopen 
ho do lahve zaklít.
- Jak to tedy bude, - řekl Nelzebub a znovu se rozplýval v úsměvu, 
ještě potměšilejším než prve. - Nemá smysl dělat ze sebe hrdinu. 
Co pro tebe znamená deset tisíc liber starého dobrého derpšiku? 
Mně přinesou štěstí a ty to ani nepoznáš! -
Umlkl a jeho úsměv zrozpačitěl.
- Víš, - pronesl tiše, - věnoval jsem tomu spoustu času. Prostu-
doval jsem horu knih, utratil hromadu šamaru. - Znenadání udeřil 
ohonem o podlahu - Nepokoušej se mne podfouknout! -
Artur zjistil, že magická síla křídových čar sahá přinejmenším 
do výše jeho postavy. Opatrně se přitiskl k neviditelné stěně, 
a když se zjistil, že unese jeho tíhu, pohodlně se o ni opřel.
 Deset tisíc liber krhlí, rozmýšlel. Obluda je zjevně kou-
zelník z nějaké cizí země. Možná i z jiné planety. Pokoušela se 
svým zaklínáním vyvolat démona, schopného splnit každé přání, 
a vyvolala jeho, Artura Hammeta. Teď na něm něco chce, a v přípa-
dě, že její přáni nesplní, hrozí uvězněním v lahvi. Všechno 
vyhlíží úplně nelogicky, leč Artur Hammet už nabyl podezření, 
že kouzelníci většinou postrádají logiku.
- Vynasnažím se, opatřit ti krhle, - pravil Artur, který cítil, že 
musí použít právě tohoto slova. - Musím se však pro ně vrátit 
do ... hm, podsvětí. Povídačky o tom, že stačí jen mávnout 
rukou, dávno už neplatí.