"Na mouchu, ale na tom nezáleží - Pusť mne, povídá, za to ti splním 
jakékoliv přání."
"Skutečně jakékoliv?" zeptala se Olinka.
"Ano. Ale já jí povídám: Takovéhle fousy! Pustím tě, a ty se na mne 
vykašleš. Nejdřív vyplň, pak uvidíme další. A ona povídá: nemůžu 
ti nic splnit, kouzelnou moc mám jenom na svobodě. Pusť mne, nebudeš 
litovat."
"Pustil jsi ji?" zajímal sem se.
"Co si o mně myslíš? Že jsem idiot, který by se zbavil úlovku? 
Osmažil jsem si ji na smetaně."
"Byla dobrá?" zeptal se Nikolaj Fedorovič.
"Nic moc. Měla hodně kostí!"
"Příště ji nejdřív spařte," poradila Marie Michajlovna.
   Rozhovor o smažené rybě mi podráždil žaludek. Vytáhl jsem z aktovky 
svačinu - chleba s máslem. Jako obvykle mi ho žena zabalila do Mala-
chovských zpráv. Vybalil jsem chleba a náhle jsem zahlédl v novinách 
tučně vytištěné oznámení: Uplavala mluvící rybka. Zvláštní znamení: 
vyplňuje cizí přání a vlastní sliby. Nálezci poskytneme velkou odměnu. 
Přečetl jsem toto oznámení nahlas a jakoby mávnutím kouzelného prou-
tku se zastavily kalkulačky, oněměl psací stroj, zmlkly sčoty a celá 
kancelář ztichla. Mlčky jsme se dívali na Savuškina. Zakletou kancelář 
probudilo zazvonění telefonu. Marie Michajlovna do sluchátka oznámila:
"Haló... Vakluškin, bohužel, není přítomen. Právě odešel."
   Ještě ten den si Savuškin,vybral čtrnáct dní dovolené a  odejel. 
Nevím, co provozoval ty dva týdny, jestli se snažil ulovit další 
zlatou rybku nebo jestli odpočíval a zotavoval se po otřesu. Možná 
ale, že samostatný ekonom prostě vzpomínal na svůj dosavadní život, 
přezkoumával svůj nepřívětivý postoj ke světu a nedůvěřivý vztah 
k tomu, co ho obklopuje...
   Brzy došlo k události, která celému oddělení příjmu a výdeje 
ukázala, jak se náš Savuškin změnil.
   Poslyšte, co se mu přihodilo: Zrovna o půlnoci vzbudilo samostat-
ného ekonoma bušení na vrata. Oblékl si župan a vyběhl před domek, 
a ve slabém světle měsíce uviděl krále. Těžko říci, proč ho Savuškin 
považoval zrovna za krále. Ale nezmýlil se.
   "Zradili nás!" vykřikl král, opřel se o veřeje a otíral si pot z 
čela. "Armáda je zničena, můj věrný oř nevydržel, padl cestou. Koně! 
Půl království za koně!"
"Kolik?" přeptal se pro jistotu Savuškin,
"Půl."
"Když ale já koně nemám. Mám jen motocykl značky Jawa."
"Nu dobrá, dejte mi Jawu," chvatně souhla_sil král. "Bože můj, bože
                              - 18 -
                                                    1440/82 FV SSM