Fanziny
Digitalizované fanziny        Souvislosti        Seznam fanzinů        Obálky fanzinů        karel506@post.cz        Navštivte nás na Facebooku  
 
první strana předchozí strana na úvod fanzinu další strana poslední strana
tlachem. Měřítkem všeho se stal požitek. Vznikl nový životní styl, 
v němž už mnozí nedokáží, ani nechtějí rozeznávat skutečnost a sen. 
Každý se může stát bohatším a mocnějším než vladař Ostrova, mít 
nejkrásnější ženy, ukojit svá nejtajnější přání...., pod vlivem drogy 
člověk nikdy zcela nezapomene, že jde jen o. beztrestný sen a že 
konečně může a smí vše.
   Ale možné, že trest je blíž, než si kdo uvědomuje. Vzpomněl si 
na legendu o původu drogy. Božská droga, kdysi tajemství kněží, je 
dědictvím po prastaré ztracené a dnes už takřka zapomenuté říši, 
říši tak mocné, že jediné, co ji mohlo zničit, byla ona sama, a tak 
přesycené, že to udělala. Nezachovalo se ani její jméno.
   V neradostných úvahách Arent dopil pohár a nalil si nový. Víno 
ho opájelo, uvědomil si, jaký nádherný den prožil, ale pak ho znovu 
napadlo, jak by se užívání drogy ještě více rozšíilo, kdyby i 
ostatní uměli vstupovat do cizích snů.
   Pak si vzpomněl na Princeznu a s myšlenkou na ni propadl do 
hlubokého spánku.

   Arentovi se zdálo, že je zase malý chlapec, na okraji jeho lůžka 
sedí maminka, hladí ho po spánkem rozcuchaných vlasech a budí ho: 
"Probuď se, miláčku."
   S trhnutím se probral a otevřel oči. Byla noc. Ležel na širokém, 
měkkém lůžku a u jeho hla vy seděla Princezna. Ve studeném světle 
měsíce poznával její ušlechtilý profil.
   "Už jsi se probudil, přišla jsem za tebou, miláčku." Sklonila se 
k němu a políbila ho na ústa.
   "Sélo," vydechl a objal ji. Voněla po ma linách a nepřestávala ho 
líbat.
   Byla vášnivá a nezkušená.
   Dlouho pak mlčky leželi přitisknuti jeden k druhému. Zabolelo ho, 
že je to jen sen.
   "Je to skutečnost, drahý," řekla, jako by četla jeho myšlenky, 
"nejsem už jen Séla, ale především Teranská princezna."
   Vstala a dvakrát krátce tleskla. Do pokoje vešly dvě otrokyně. 
První nesla svícen a druhá držela v náruči princezniny šaty.
   Až teď Arent poznal, že, je ve svém domě.
   Zatím, co ji otrokyně oblékaly, Princezna pokračovala: "Už tam 
jsem ti řekla, že mi nestačí jen snít. Rozhodla jsem se prožít svůj 
život zde." Odmlčela se, jako by nenacházela slova.
   "Mám tě ráda, možná tě miluji, uvěřila jsem, že jsi a našla jsem 
tě. Ale já vedle sebe potřebuji skutečného muže a ne snílka.
   Vím, že i ty věříš, že Mera lze ještě porazit. Východní armáda je 
bez velitele. Můžeš se jím stát. Vojáci ještě nezapomněli na tvého 
otce. Pak bude jen na tobě, jak dlouho budeme snášet zpupnost Dótů.“
   Až bude Met pokořen, vrat se ke mně, budu na tebe čekat."
   Zatím už otrokyně svou pa ní nejen oblékly a učesaly ale i 
nalíčily způsobem, jakým se líčí jen královny.
   "Přijď zítra večer do paláce. Veliteli gardy ukaž tento prsten. 
Rozhodneš-li se pro můj návrh, přesvědčím otce, že jsem vybrala muže, 
který má dost vůle, aby ho uskutečnil." Na chvíli se odmlčela a pak 
zdánlivě bez souvislosti pokračovala: "Otec je už starý, brzy mě 
prohlásí za spoluvladařku. Můj bratr se už nedokáže vrátit do našeho 
světa, děsí se ho a je šťasten jen v tom svém."
   Nadechla se, jako by chtěla ještě něco říci, pak ale  Arenta 
políbila a rychle odešla. Po chvíli uslyšel, jak někdo otvírá hlavní 
vchod jeho domu, přiskočil k oknu a ještě zahlédl Princeznu usedající 
do nosítek, okolo nichž stálo asi pět mužů královské gardy s pochod-
němi. Za několik okamžiků pak vyšli z domu další čtyři a malý průvod 
se vydal ke královskému paláci.
   Arent usedl do křesla s obrazem princezniny tváře ozářené pochod-
němi před očima.
   Uvědomil si, že na tuto chvíli čekal celý život a že se už nikdy 
nebude opakovat. Princezna se stane královnou a on ...
   Sáhl pro zrnko drogy, aby mohl ten sen dosnít.
   V půli cesty se mu ruka zastavila a roztřásla se.
                             - 10 -
                                                    l359/E2 FV SSM